Jak jsem se vytratila ze své komunity

19. května 2018 v 17:27 | Naoki-Keiko |  Pro Otaku
I když mám čas na ty seriály, přesněji řečeno ty japonské, kreslené, nějak jsem se uzavřela před komunitou. Už tady na blogu to otakuidně není, co bývalo. I když mám pořád své oblíbené blogery, kteří mají japonskou popkulturu jako součástí svého světa, nějak už to flákám. A není to jen otázka kyberprostoru.
 

Proč nekřížit mývaly s tučňáky?

24. dubna 2018 v 13:53 | Naoki-Keiko |  TT
Stala jsem se osobou, kterou jsem nejvíc nenáviděla.

Raz, dva, tři... změna vzhledu teď!

22. dubna 2018 v 20:51 | Naoki-Keiko |  Blogování
Malinko jsem se vrátila do středoškolských časů a udělala si klidnou neděli. Spíše řečeno klidné nedělní odpoledne a celou tu dobu až do večera jsem se piplala s blogem. Díky škole jsem našla před nějakou dobou nástroj Canva a rozhodla jsem se jej využít i pro volnočasové aktivity.

 



Moje články, které se kdy objevily na titulce blog.cz

25. února 2018 v 14:11 | Naoki-Keiko
Na hlavní stránce blog.cz se čas od času objevují i moje články, tady jsou:

2014

2015

2016


2017

2018



...Upřímně si někdy říkám, podle jakých kritérií se to vybírá -_-

Blogy, které navštěvuji

25. února 2018 v 13:56 | Naoki-Keiko
Seznam blogů a webových stránek, které jsou mé oblíbené, ráda se tam uchyluji nebo jsem se tam kdysi uchylovala a stále si myslím, že i když mě už teď nezajímají, někoho jiného by zajímat mohly.
Prvně mě napadlo k nim psát nějaký komentář, ale tohle je tolik aktualizující se a měnící se věc, že jsem od tohoto nápadu nakonec upustila.

Deníčkáři:


Recenzenti:


Povídkáři:


Umělci:


Myšlenkáři

Zbytek


***

Měl jsem hračku tygra, plyšového tygra

9. února 2018 v 13:16 | Naoki-Keiko |  TT
… umřel mi.

Od plyšových tygrů k opravdovým tygrům a pak dále a ještě dále až nepochopitelným a nelogickým zásadám, které ovlivňují naše vnímání volného času. Ale nejdříve k těm plyšovým tygrům-

Písničku Sandokan od BAREL ROCK znám odmala, jenom jsem si jako malá pozměňovala sama texty, když jsem si to broukala, takže ty chybné verze v hlavě zůstaly víc upevněné než původní text. Ale přestože mně plyšový tygr nechcípnul, ale umřel, neznamená to, že bych se s ním nějak mazlila. Proto také nebyl rychle rozpárán, nýbrž můj plyšový tygr zemřel na pomalé podřezání... I když ono je to vlastně jedno, ten text je celkově dost nesmyslný.
To jen pro vysvětlení toho vlastně nepřesného názvu. Vlastně se jedná o jakousi parodii na jeden seriál ze sedmdesátých let minulého století.


Svoje nezasloužené a setsakramentsky dlouhé jarní prázdniny, trávím všelijak, například jsem shodou okolností byla pozvána dvakrát na výlet do zoologických zahrad. Ačkoliv nejsem nadšenec pro zvířátka v klecích a zástupu rodičů s dětmi, které rády strkají ručičky tam, kam nemají (ne, že bych byla jiná… na můj pokus dostat se do výběhu ledních medvědů vzpomíná moje matka víc jak šestnáct let a velmi ráda to při každé příležitosti vytahuje), zimní procházka zoologickou zahradou mě mile překvapila.

Co nabídnout

1. února 2018 v 11:38 | Naoki-Keiko |  Postřehy studenta
Po zkouškovém období na mě upadá opět splín. Začínat články negativně se nevyplácí. Zkouškové skončilo průměrem excelentně, mám za jeden semestr lepší známky než jsem mívala na základce a střední dohromady. A není to tím, že bych se začala teprve teď učit (učila jsem se už dávno), ale spíš tím, že jsem získala osobní nezávislost a odpovědnost za své činy.



Pohádka o tom, jak si všichni dávají všechno na plochu

28. prosince 2017 v 18:43 | Naoki-Keiko |  Pohádky Informační společnosti 2.0.
Když nainstaluju hru, dám jejího zástupce na plochu
Když nainstaluju kdejaký šílený program, dám jej na plochu.
Když mám složku s videjky, které chci v nejbližší době vidět, dám ji na plochu.
Když napíšu motivační dopis, dám jej na plochu.
Prezentaci do školy, kam s ní? Na plochu.


A tak znělo heslo Informační společnosti 2.0., která se rozhodla masochisticky ovládnout počítači, které měli původně sloužit ony jí. Ale o tom by byla zase jiná pohádka ve které by zazněla posvátná listina Vannevara Bushe "Jak si lze myslet" (v originále "As we may think").