"Od nejranějších let jsem viděl propast mezi myšlenkou a jejím vyjádřením. Bohužel jsem nikdy nebyl schopen uspokojit svou duši: nikdy jsem nedokázal přenést na papír své představy."
Beethoven

A pokud na mě máte nějaké otázky,či nějakou připomínku o které nevíte kam ji napsat - ZDE

Bloguji už nehorázně dlouho a za tu dobu jsem napsala plno příspěvků. Vybrala jsem zlomek těch, které považuji za lepší a které mě vystihují. Seznamte se se mnou skrze psaný text:
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

***

Důvody proč se dívat, proč si oblíbit a proč milovat filmy H. Miyazakiho

26. února 2017 v 14:39 | Naoki-Keiko |  Pro Otaku
Když se někde mluví o tvorbě Miyazakiho většina lidí vám řekne "podívej se na to, je to plné fantazie". Tento výrok vždy ve mně vyvolal takovou tu Descartovskou metodu skepse, kdy Božstvo (Miyazaki) je dokonalé a problém je jenom ve mně (člověku). Myslím, že mám bohatou fantazii, se kterou jsem si vždycky poradila sama (nic úchylného prosím) a tak mě taková doporučení vždy odrazovala. A taky, fantazie je něco, co vychází z nás a ne z okolního světa. Ráda bych ve svém článku onu "fantazii" rozebrala, co se za ní skrývá, protože Miyazakiho filmy opravdu stojí za to. S tímhle tvrzením se klidně přidám do davu. Ale oblíbit si je a milovat je už musíte jenom vy sami.

Důležité výrazy: Hayao Miyazaki, Studio Ghibli

Z filmu Cesta do fantazie (2001)
 

Vařit, péct a uklízet není v módě pět desítek let

17. února 2017 v 10:28 | Naoki-Keiko |  Femina
Moje maminka je velmi aktivní telefonistka. Zapříčiňuje to její široký okruh známých jemnějšího pohlaví se stejnými telekomunikačními schopnostmi jako má ona sama. Méně půvabněji by se to dalo vyjádřit, že "tetky drbou" a používají k tomu mobily. Máti je pracující žena s jednou nohou v domácnosti jako většina jejich kamarádek a známých. Tedy, tak jsem si to alespoň myslela do doby, než si postěžovala, že jedna z jejích tzv. "kamarádek" ohrnuje nos nad tím, že moje mamka peče a vaří, protože na rozdíl od mamky na to jiné ženy nemají čas…


Ono opovrhování prací v domácí kuchyni je nešvar zapříčiněný našimi pány soudruhy, kteří se před padesáti lety vyjádřili, že žena v socialistické společnosti je pracující žena a u plotny nemá co dělat. Ačkoliv dnes soudruhům nemůžeme přijít na jméno, tohle tvrzení o ženách a plotně přetrvalo a těší se v dnešní společnosti ve velké oblibě.

#5 Pátky maturanta

3. února 2017 v 19:27 | Naoki-Keiko
Dnešní pátek je mnohem poklidnější než ten předešlý. Především trčím doma a nelítám po společenských akcích energicky nadopovaná jak veverka na kofeinu… Už jste zkoušeli někdo veverce dávat kafe? Docela by mě to zajímalo…
Pololetní volno se hodí, tak nějak nostalgicky i poslední klasické vízo. Jsem tak nějak ráda, že jsem se dneška dožila, týden byl náročnější a co vím, nejsem sama kdo si to myslí.
 


Nechat na sebe svůj kontakt

29. ledna 2017 v 13:31 | Naoki-Keiko |  Blogování

Takový ten případ, kdy si někdo na blogu vylije svoje srdíčko s nějakým ošemetným problémem (týrání, rozchod, dlouhodobá nemoc, velký šok atd.) a čtenáři, kteří mu do komentářů píší dlouhé slohovky a přidávají na sebe nějaký soukromější kontakt, než adresu blogu, jsme zažili už asi všichni. Zajímalo by mě, když žijeme ve světě "pomož si sám" a internetové diskuze jsou "žumpou", kde se v lidech bere ta lidskost nechat si na sebe navalit cizí problémy… anebo to tak není?

Vychována k partnerství

21. ledna 2017 v 9:35 | Naoki-Keiko |  TT
Blog je jedno z úložišť a útočišť, kde si člověk může postěžovat a pobrečet si. Já jsem včera kvůli tématu o kterém budu psát níže, brečela hodně a to už něco znamená. Navíc se mi k tomu, i když to nerada přiznávám, hodí momentální téma týdne.

V dnešní době existuje spousta náctiletých a dvacetiletých dívek, které ještě neměly kluka-a tím nemyslím jenom sex, ale vůbec- neměli partnera, nedržely se s nikým za ruku, nedávali si pusu, nemazlily se…. Já mezi ně nepatřím. Mám za sebou už pár kluků- respektive měla, ty vztahy se nevydařily, ale nedělala jsem si z toho velkou hlavu. Jsem mladá, život jde dál, ne? Takových kluků ještě bude…

Ovšem má matka se mnou tento názor nesdílí. Z nějakého důvodu jí děsí představa, že momentálně nemám kluka, jak bez toho můžu žít a jaký je tedy můj smysl života, než být něčí partnerkou.

#4 Pátky maturanta

6. ledna 2017 v 18:00 | Naoki-Keiko

Knižní deníček

Za dobu, co jsem ničím na blogu nepřispěla nebo přispěla velmi málo, jsem se tak trochu začetla do Harryho Pottera. Byla to prosím moje premiéra a asi je to ostuda vzhledem k mému již pokročilému věku, kdy má být HP série samozřejmostí. Od 18. listopadu do 25. prosince jsem přečetla sedm knih o chlapci, který zůstal naživu a k tomu tři doplňkové knížky od Rowlingové (Famfrpál v průběhu věků, Fantastická zvířata a kde je najít, Bajky barda Beedleyho ) a musím říct, že jsem ráda, že jsem si to všechno přečetla. Ale stačilo to.

Žádná blogová krize se nekoná, s takovým názvem by to nikdo nečetl

17. prosince 2016 v 19:02 | Naoki-Keiko |  Blogování
Našla jsem na dně šuplíku malý sešit A5 o dvaceti stranách do kterých píšu tipy, co psát na blog. Už je z poloviny popsaný.
Udělat nový krok v blogování snad za celou mou malou blogovou "kariéru" nebylo těžší. Není to přirozený přechod, ale tak nějak vynucený. Přemítám o čem bych mohla psát:

o holocaustu a dnešním zvrhlém vyžívání se v něm

o nádherné evropské populární hudbě ke které se člověk nedostane tak snadno jako k té americké

o Vánocích a infantivních zvycích a těch dalších klišé kolem nich

o své maturitě už za necelých pět měsíců

o tom jak jsem přestala číst klasiku a stal se ze mě vzorný studentík- trochu paradox

Ale dostala bych se jenom k tomu, že by to byl další informační odpad jako většina blogové činnosti. Možná trochu radikalizuji, ale nalijme si čistého vína- na blogu neexistuje materiál, který by byl užitečný KAŽDÉMU z nás, kdo se k němu dostane (nebo většině). A jakou to má pak cenu?

Fantastická zvířata a kde je najít

26. listopadu 2016 v 14:05 | Naoki-Keiko |  Recenze-film
V průběhu roku dva tisíce šestnáct, se tento film objevil v mém zorném poli asi jen jednou a to prostřednictvím nasdíleného traileru na Facebooku. Od toho jara nebo konce zimy jsem jej ale nechala plavat. Rowlingonovské čarodějnické univerzum nikdy nebyla moje parketa.

A pak mě v první polovině listopadu vzal do kina bratr, protože samotnýmu se mu nechtělo. A mě došlo, že to Rowlingovské čarodějnické univerzum se nevztahuje jen ke hranicím Bradavic a na "chlapce, který zůstal naživu" jak se bije do prsou, že v průběhu osmi let oddělá "Vy-víte-koho".

Abych začala nějak slušně a výstižněji, Fantastická zvířata a kde je najít pochází z pera slavné autorky Harry Potterovských sérií J. K. Rowlingové. Původně to byl takový bonus k HP univerzu v podobě učebnice-encyklopedie ze které se Harry učí v Bradavicích. Předmětem této "literatury faktu" je magiozoologie (zoologie- nauka o fauně, magiozoologie-nauka o magické fauně) v různých oblastech čarodějnického světa. Protože se jedná o speciální vydání v mudlovském světě (našem, bez čar a kouzel) mezi léty 2001-2002 nemá kniha víc jak sedmdesát stran. Do postu autora Rowlingová vsadila fiktivní postavu Newtona Artemise Fida Scamandera (na obálce knihy a v dalším zmiňování Newta Scamandera, v českém vydání Mloka Scamandera), významného magiozoologa, který se zasadil o to, aby jeho encyklopedii o magické fauně měla každá čarodějnická domácnost v knihovničce.

O patnáct let později byla drobná encyklopedie vyhrabána z propadliště dějin a začal se točit příběh o okolnostech kolem jejího napsání.


Shinrei Tantei Yakumo

12. listopadu 2016 v 22:29 | Naoki-Keiko |  Pro Otaku
Nepůjde tak úplně o (ne)recenzi jako spíš o rozbor příběhu a jeho různých formách zpracování.
Shinrei Tantei Yakumo pochází z pera Manabu Kaminagy a jedná se o sérii mysteriózního příběhu o mladém muži, který skrze své červené oko, dokáže vidět duchy. Na základě knihy vznikly dvě mangy, anime a televizní inscenace.

Příběh:
Nejošemetnější část o které se dá psát. Shinrei Tantei Yakumo má velký záběr a tak začnu částí, kterou mají všechna zpracování společná.
Ozawa Haruka má problém. Tedy spíše její kamarádka Miki má problém. Spolu se svými přáteli se totiž v noci vydala do staré nepoužívané tělocvičny v lese a ono. se. něco. pokazilo. Mičina věrná přítelkyně Haruka dostane tip, že se má pomoci dožadovat ve Společnosti filmových přátel, kterou vede mladík jménem Yakumo Saitou. Mládenec prý disponuje zvláštní mentální silou a je exorcista. Po setkání a prvních neshodách jí Yakumo odhalí, že jediné, co může je vidět duchy a na co se zmůže je hledání příčiny, proč ještě zůstávají na tomto světě. Skeptická Haruka s ním začíná pátrat po příčině, která Miki a její kamarády přivedla do úzkých.


Jedná se o základ každého zpracování. A jaká ta zpracování vlastně jsou?

Můj život s INFJ

31. října 2016 v 19:15 | Naoki-Keiko |  Ve světě INTJ
Introvertní usuzující typy s převahou myšlení, jedni z nejvzácnějších charakterů podle charakteristiky MBTI, mi byli vždycky souzeni. Na to, že těchto na všechno nadaných umělců, přirozených introvertních vůdců ať už duchovních nebo světských je na světě asi jedno procento, já na ně narážím takřka pořád. Dokonce se občas stýkám s několika INFJ zároveň. Ať už je potkám naživo nebo přes internet-potkávám je.

-jsou inteligentní
-umělecky založení, ale na rozdíl od jiných umělecky založených typů, jsou trochu víc praktičtí
-schopnost extrovertně vystupovat i když jsou to introverti
-INFJ o sobě může tvrdit, že je na světě sám samotinký, ale dost často se kolem něj motá plno lidí, které k sobě přitahuje
-duchovně založení (něčemu silně věří aniž by příslušeli k nějaké víře)
-schopni v humanitních tak i exaktních sférách vědy
-bohatý vnitřní svět
- myslí často na druhé
-zranitelní, někdy přecitlivělí, dávají svůj stav vědět jen svým nejbližším
-vizionářské myšlení
-týrat INFJ se nevyplácí, nejen že mu pokřivíte osobnost, ale on se bude pak mstít, považovat se za oběť a zvýší se mu i tak vysoká pravděpodobnost ke spáchání sebevraždy

…INTJ (analytik, stratég) je pro INFJ spřízněná duše…