"Od nejranějších let jsem viděl propast mezi myšlenkou a jejím vyjádřením. Bohužel jsem nikdy nebyl schopen uspokojit svou duši: nikdy jsem nedokázal přenést na papír své představy."
Beethoven

REKLAMY, PŘIPOMÍNKY, ODPOVĚDI, VZKAZY - ZDE


PROJEKTY



Bloguji už nehorázně dlouho a za tu dobu jsem napsala plno příspěvků. Vybrala jsem zlomek těch, které považuji za lepší a které mě vystihují. Seznamte se se mnou skrze psaný text:

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

***

Březen, měsíc čtenáře 2015

31. března 2015 v 10:00 |  Kniha
Rok se s rokem sešel a opět končí tento projekt, kdy se knihovny otevírají čtenářům víc než obvykle a pořádají různé kulturní akce. Já na blogu jsem si založila takovou menší tradici, udělat výpisek ze všech knih, které jsem za březen přečetla. Tady je letošní várka.



Na jih od hranic, na západ od slunce
Haruki Murakami
176 stran
I letos začínám japonským autorem v tomto měsíci, tentokrát je to ale Haruki Murakami, kterého jsem si během druhé poloviny loňska oblíbila a toto je třetí kniha, která se mi od něj dostala do rukou.
Hadžime se narodí jako jedináček hned na začátku druhé poloviny dvacátého století a to, že nemá žádné sourozence je na tu dobu podivné. Ve svých dvanácti letech se seznámí s dívkou Šimamoto, která kulhá na jednu nohu a také nemá žádného bratra nebo sestru. Ačkoliv se cesty dvou kamarádů brzy rozdělí, Šimamotina přítomnost se do života Hadžimeho dostane povícekrát a přináší nedozírné následky v životě tohoto Japonce.
Obyčejný, nijak nevyčnívající příběh, ale díky stylu psaní absolutně dokonalý.

Satirikon
Petronius
222 stran
Hlavní hrdinou je mladík Encolpius, který se svým přítelem Ascyltem soupeří o přízeň mladičkého chlapce Gitona. Spolu zažívají mnohá dobrodružství místy i erotického rázu. Po čase je doprovází i nepochopený básník Eumolpus. Dílo je značně nedochovalé, takže nedává chvílemi smysl (ale to nevadí!). Próza střídá poezii. Autor nevyužívá jen jazyk vysokých vrstev, což je na antickou literaturu neobvyklé.
Pozn. Poznáváte patrícija Petronia, který dominoval v historickém románu Quo Vadis od Henrika Sienkiewicze? Ano, nepletete se. Petronius je historická postava, která se pohybovala na Neronově dvoře.

Jeden den Ivana Denisoviče
Alexandr Solženicyn
266 stran
Ivan Děnisovič Šolochov je vězněm v jednom karném táboře Sovětského svazu a odpykává si svůj (na demokracii nepochopitelný) trest. Dvěstě šedesáti šesti stránková knížka popisuje každodenní živoření gulagu v úseku jednoho dne. Nechybí detailní popisy životních podmínek. Očima Šolochova se před námi rozkládá jiný vesmír ve kterém vládnou absolutně jiné hodnoty a priority. Vězni se hlídají sami navzájem pomocí uskupení tzv. "part". Každý uprchlík je zrádce. To jest mentalita gulagu.

Márná lásky snaha
William Shakespeare
139 stran
Se Shakespearem jsme staří známí a i když preferuji jeho tragédie, nepohrdnu i jeho komediemi. Král Navary a jeho tři společníci se zařeknou, že po tři roky se budou věnovat pilně studiu a jakákoliv ženská společnost nebude přicházet v potaz. Bohužel to má háček, když má přijet okouzlující princezna sousední země a její tři o nic méně půvabné dvorní dámy. Takže král, aby měl klid, nastěhuje mladé ženy do stanu kamsi k lesu, aby je spolu se svými společníky neměl na očích. Jenomže se pochopitelně čtyři muži do čtyřech slečen zamilují a začnou jím nadbíhat i přes králův zákaz (i král jej porušuje, ale to nevadí). Šlechtičny si to však nenechají líbit.
Přiznám se, že u této hry jsem se docela nudila, takže jsem se chvílemi neorientovala. Divadelní hra má otevřený a tím netypický konec pro onu dobu.

Treblinka, slovo jak z dětské říkanky
Richard Glazar
333 stran
Richard Glazar se narodil jako český Žid v Praze a koncem třicátých let pociťuje nátlak na svoji menšinu. Vše vygraduje roku 1942, kdy je z Terezína převezen do polského koncentračního tábora Treblinky. Má tak trochu štěstí v neštěstí a je díky jakémusi zázraku vybrán na otrocké práce v tomto vyhlazovacím zařízení (tj. nevylétne hned za pomocí Cyklonu B komínem vzhůru). Zde si užije několik měsíců novodobého pekla o kterém venkovní svět nic není netuší a kvůli odříznutí a stavu Polska ani nemůže. Když se mu podaří začátkem srpna 1943 utéct pří hromadném povstání a následném vyhoření Treblinky, spolu se svým kamarádem Karlem, nemají vyhráno. Musí se skrývat, protože být v Evropě kdekoliv Židem je jistá smrt. Když se oba muži pod falešnými totožnostmi dožijí konce války, nečekaje v jejich vlasti nic dobrého a tak Richard Glazar roku 1969 emigruje do Švýcarska. Asi jedna z nejsilnějších knížek na nervy, co jsem četla.

***
Se svým výkonem za tento rok nejsem spokojená. Pět knih za březen je málo. Bohužel není tak nějak čas číst a co víc, mnohdy chybí ta správná nálada a naladění. Jsou knihy, které s čistou hlavou a dobrou náladou nepřečtete a ani se jimi jinak neprokousáte. Problém mi dělal poslední titul, kdy jsem měla chvíle, kdy jsem knihu musela odložit, jinak bych se rozbrečela nebo pozvracela. Mnohdy obojí, ale dočetla jsem ji a jsem za to na sebe pyšná.

A jaké byly vaše knihy za březen?

Četli jste něco z mého výběru?

Zalíbilo se vám tu něco, co si hodláte přečíst?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Choi Mari Choi Mari | Web | 31. března 2015 v 13:00 | Reagovat

Já za březen přečetla jen čtyři knížky a dvě z toho byly komiksové. Z nekomiksových jsem přečetla povídky od Ryuunosuke Akutagawa (sice jsou asi 100 let staré, ale některé i tak byly velmi zajímavé) a Potoky krve od Stevena Eriksona.

V budoucnu chci určitě číst více divadelních her, hlavně asi Shakespeare a Oscara Wilde.

2 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 31. března 2015 v 15:24 | Reagovat

Po Treblinka, slovo jak z dětské říkanky by mě zajímala tvá reakce na Laskavé bohyně :D

3 ASH ASH | Web | 31. března 2015 v 20:27 | Reagovat

Já strašně ráda čtu, ale nyní stíhám číst leda tak odbornou literaturu, neboť musím napsat snad tisíc seminárních prací. Jinak jsem četla Na jih od hranic, na západ od slunce. Haruki Murakami patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům. Pořád se nemohu rozhodnout mezi ním a Davidem Mitchellem. :)

4 Evelyn Vivien Evelyn Vivien | Web | 31. března 2015 v 21:06 | Reagovat

Nikdy jsem nečetla japonskou nebo podobnou literaturu, tak by to mohla být zajímavá zkušenost...

5 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 1. dubna 2015 v 21:03 | Reagovat

Také jsem si poslední dobou oblíbila Murakamiho, jeho Kafku na pobřeží jsem zhltla za tři dny (částečně sice i proto, že mi končila výpůjční lhůta v knihovně :D) a litovala, že knihu musím vrátit, k některý pasážím bych se totiž rozhodně velmi ráda vrátila.^^
Nevím, kolik přesně jsem za březen přečetla knih, ale tento rok jsem se sebou zatím spokojená, jelikož mi to průměrně vychází na sedm knih za měsíc, což je oproti minulému roku naprosto skvělé číslo. :D

6 Infinity Infinity | Web | 2. dubna 2015 v 1:03 | Reagovat

Já za březen přečetla Janu Eyrovou, Šarlatové písmeno, Solitaire a úplně na konci března jsem začala číst tu novou knihu od Murakamiho, jak jsi na mém blogu už vychvalovala. :-D Nejvíc z těchto knih si mě nejspíš získala Jana Eyrovou a teď ta kniha od Murakamiho mě zcela pohltila.

Musím říct, že si vybíráš opravdu kvalitní literaturu a víš, po jakých knihách sáhnout.

Také bych ti ráda doporučila knihy od autorky Amélie Nothombové. Ve svých knihách hodně píše o japonské kultuře, její knihy zbožňuji. Její styl psaní je dost podobný stylu psaní Murakamiho.

Jinak děkuji moc za komentáře na mém blogu. Jsem moc ráda, že jsem mohla narazit na tvůj blog, máš to tu skvělé, budu se sem hrozně ráda vracet a hltat tvé články. :D :-)

7 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 2. dubna 2015 v 12:19 | Reagovat

Když je teď to první čtvrtletí za námi, stejně mi přijde, že jsem toho za letošek přečetla nějak málo, vlastně jenom nějakých sedm knížek, ale zase si teď v té pracovní meziškolní pauze konečně můžu přečíst to, k čemu bych se jinak kvůli tuně školní literatury nedostala. :-)
Od Murakamiho jsem pořád nic nečetla ... asi bych to konečně měla někdy napravit, protože třeba Paprika od Yasutaky Tsutsuie se mi líbila vážně moc.

8 beepinka beepinka | Web | 2. dubna 2015 v 13:58 | Reagovat

5 knih je málo? :D já přečetla jednu..Audienci xD podle mě tvůj výkon je slušný :D jak si mám ke knihám najít cestu? ...Víš můj problém je,že se ke čtení nemohu dokopat (a potřebovala bych to kvůli maturitě) a také mám hodně málo času..vůbec nevím,kdy číst. o.o)

9 :* :* | Web | 3. dubna 2015 v 14:51 | Reagovat

Podle mě je to slušný výkon pět knížek za březen. :) Já nestihla dočíst ani tu jednu, co mám rozečtenou..:/ :D

10 Laleh Maro Laleh Maro | E-mail | Web | 5. dubna 2015 v 15:41 | Reagovat

Zo všetkých knih ma najviac zaujali Jeden den Ivana Denisoviče a Treblinka, slovo jak z dětské říkanky. Neviem, asi ma proste bavia najviac knihy, ktoré sú smutné alebo tragické. Preto ma aj od Shakespeare-a bavil Hamlet.
Čo sa mojich kníh za marec týka, ostanem zahanbená, lebo aj napriek tomu, že mám asi 10 nových kníh...neprečítala som ani jednu. Leniviem. :D

11 tsai. tsai. | 5. dubna 2015 v 17:23 | Reagovat

Z tvého seznamu mě zaujaly hned dvě knížky. Od Murakamiho jsem si zatím půjčila pouze jednu knihu a ta se mi moc nelíbila. Ale říkala jsem si, že to ještě zkusím. Nejspíš padne volba právě na Na jih od hranic, na západ od slunce. I Jeden den Ivana Denisoviče vypadá zajímavě. Máme ho v seznamu četby, ale já jsem si ho nevybrala... i tak bych se po něm po maturitě mohla v naší knihovně podívat :-)
Jinak pět knih za měsíc je slušné :-)

12 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 7. dubna 2015 v 19:43 | Reagovat

Od Haruki Murakamiho bych si konečně měla něco přečíst... A a Treblinku už si taky brousím zuby... :)

13 Artis Artis | Web | 8. dubna 2015 v 18:22 | Reagovat

Knížky japonských autorů jsem v ruce nikdy neměla, nebo si to nepamatuji. Jsem spíše pro nějakou tu českou klasiku či známou literaturu. Knížka Treblinka zní opravdu zajímavě. Mnoho knížek an takové téma, ale podle mě jsou všechny dosti silné. Emočně i psychicky.

14 Zkušený ďábel Zkušený ďábel | Web | 14. dubna 2015 v 0:13 | Reagovat

Já jsem se rozhodl zveřejňovat své dojmy z přečtených knih na začátku roku, tady je můj poslední výběr: http://david-kucera.blogspot.cz/2015/01/3-nejlepsi-knihy-ktere-jsem-v-roce-2014.html

15 Grumpy Grumpy | Web | 14. dubna 2015 v 8:24 | Reagovat

Z tvého výběru jsem bohužel nic nečetla, ale někdy bych si chtěla přečíst Jeden den Ivana Děnisoviče, popř. Souostroví gulag, zaujalo mě to, když jsme se o tom učili na gymplu. Bohužel nemám tolik času, kolik bych si přála, a za měsíc zvládnu tak jednu knihu (i když je většinou docela dlouhá). Co si pamatuju, tak posledně jsem přečetla Sinuheta (podruhé :-D), Pomstu bohů od Christiana Jacqa, Nefertari od Michelle Moran (z tohoto malého výčtu se asi dá odhadnout, o co se hodně zajímám :-D), potom Ostře sledované vlaky a Obsluhoval jsem anglického krále. Naposledy A Game Of Thrones a momentálně A Clash Of Clans :-)

16 Grumpy Grumpy | Web | 14. dubna 2015 v 8:25 | Reagovat

[15]: Uppss, A Clash Of Kings, samozřejmě :-D

17 the-hunter the-hunter | Web | 14. dubna 2015 v 21:50 | Reagovat

Pět knih, to je náhodou dost dobrý výsledek :D. Já jsem se odvážně pustila do cizojazyčné literatury, takže mi teď na nočním stolku leží asi nejznámější výkvět populární anglické fantasy literatury (hádej, co to je :-) ) v překladu do žabožroutštiny. A řekla bych, že tam ještě do května určitě ležet bude.

18 Yumi-chan15 Yumi-chan15 | Web | 15. dubna 2015 v 20:01 | Reagovat

Pět knih? Já se sotva zmůžu na tři a pro tebe je to málo... Ok, jdu se zahrabat...
"Na jih od hranic, na západ od slunce" bych si chtěla strašně ráda přečíst, ale pořád tu knihu nemůžu sehnat, začínám z toho mít menší dilema. Snad se mi poštěstí.
Aktuálně uvažuji, že bych si přečetla Paměti kata Mydláře, ovšem asi budu zápasit se staročeštinou :D

19 Berry Berry | Web | 16. dubna 2015 v 23:18 | Reagovat

Na Shakespearovi jsem byla v divadle dávněji v rámci slavností. Ale byl zmodernizovaný. Zmodernizované věci já nene. Ale ke konci jsem se sžila a vlastně to bylo dobrý...
Satirikon mi připomněl Hostinu u Trimalchiona, jediné antické dílo, které jsem četla.
A Solženicyna jsi mě nalákala na čtení.
Částečně i Glazara, ale to bude hodně tvrdé, tak tomu dám ještě chvíli čas.

20 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 17. dubna 2015 v 16:25 | Reagovat

[19]: "Hostina u Trimalchiona" je jedinou dochovanou součástí  Satirikonu v celku a také je psaná (a překládaná) tak, že nepotřebuješ k pochopení znát zbytek knihy.

21 Cam Cam | E-mail | Web | 20. dubna 2015 v 21:54 | Reagovat

Shakespeare je prostě klassa :D

22 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 30. dubna 2015 v 19:54 | Reagovat

Tedy, zajímavý výběr! Nic z toho jsem zatím nečetla, ale do budoucna je to hodně inspirativní... Na toho Glazara bych asi neměla nervy, mě málem odrovnala i Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou... A to si říkám historička... Ale Satirikon bych si ráda někdy přečetla.
Momentálně hlavně doháním povinnou četbu ke státnicím z francouzské literatury, nadchnul mě Červený a černý, kde jsem se úplně zamilovala do hlavního hrdiny (kamarádky se na základě toho shodly, že mi definitivně přeskočilo), docela fajn byla Nana a taky Hra lásky a náhody, naproti tomu trpěla jsem u Nevolnosti, což mě překvapilo, Sartra jako dramatika žeru, ale tahle próza... Díky ní jsem pocítila přímo existencialistickou krizi:-) A Čekaní na Godota mi v mnoha směrech zůstalo hádankou, to, že Godot nepřijde, jsem beztak věděla už na začátku. Momentálně se občerstvuju u poezie Jiřího Ortena, stal se z něj můj básník číslo jedna.

23 Egoped Egoped | E-mail | Web | 4. května 2015 v 19:23 | Reagovat

Pěkný nohy, jsem nevěděl, že ty knížky čteš v originale! :)

A teď zase chvilku vážně. Souostroví gulag jsem rozečetl (jde to vůbec dočíst do konce vzhledem k tloušťce?) a na Ivana se chystam už jak dlouho, díky za pripomenuti.

24 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 5. května 2015 v 9:35 | Reagovat

[23]: Ech, možná jsem pozbyla humoru, ale ten obrázek je jenom ilustrační, pod článek jsem dala odkaz, kde jsem to vzala. Doufám, že to tak bylo i pochopeno. Protože latina, japonština a ruština opravdu není můj šálek kávy. Navíc Shakespeare je divadelní hra a měla by postavy a scénické poznámky, což na tom obrázku není. Ale jo, asi jsem pozbyla zbytky svého humoru :-D

Na Souostroví gulag se chci taky dát, čtu i delší věci tak tohle snad taky přežiju :-D

25 Egoped Egoped | E-mail | Web | 5. května 2015 v 9:58 | Reagovat

[24]: Bylo to tak pochopeno, jen jsem žertoval :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama