"Od nejranějších let jsem viděl propast mezi myšlenkou a jejím vyjádřením. Bohužel jsem nikdy nebyl schopen uspokojit svou duši: nikdy jsem nedokázal přenést na papír své představy."
Beethoven

REKLAMY, PŘIPOMÍNKY, ODPOVĚDI, VZKAZY - ZDE


PROJEKTY



Bloguji už nehorázně dlouho a za tu dobu jsem napsala plno příspěvků. Vybrala jsem zlomek těch, které považuji za lepší a které mě vystihují. Seznamte se se mnou skrze psaný text:

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

***

Stát mu po boku

17. srpna 2016 v 9:58 | Naoki-Keiko |  Femina
Plno feministek nemá v oblibě obrat "stála mu po boku", "stála při něm". Píšu samozřejmě o vztahu muže a ženy (netýká se to jenom manželství). Když se toto řekne, přinejmenším ženy nabudou pocitu, že ta žena "stála bokem", že je ven z obliga, mimo mísu, má podřadnější postavení a nikoho často nenapadne, že stát někomu po boku, znamená stát vedle něho. Ne za ním ani před ním. Rovnoprávně vedle něho- alespoň ve vyspělém světě.



Když rovnoprávně vedle někoho stojíte, máte dozajisté stejná práva. Máte právo na vzdělání, právo opustit partnera, právo mít děti, právo si nakupovat co chcete, když to nezatíží společný rozpočet. Ale i když jste si rovni, nejste stejní. Jste muž a jste žena. Lišíte se už od pohledu. Žena je menší, oblejší, má jinou kyčel a jiné lícní kosti. Její ohryzek je menší. Muž je zase stavbou těla taková kostka. Je vyšší a statnější než žena (v poměru se ženou nezáleží na jeho fyzické kondici), má větší ohryzek a jiný obličej.

A vevnitř se také liší. Mají různé složení hormonů a různé rozmnožovací orgány, jiné poměry tělních tekutin. Mají také jiný mozek a proto i jinak myslí. Ženské hormony zajišťují, že žena se rychleji zamiluje, kdežto muž ztrácí rozum hlavně, když má dojít na sex. Proto tu máme tolik uplakaných článků na blogu a tolik znásilnění.

I když jsme si rovni, mělo by to znamenat, že máme i stejné povinnosti. Ale protože jsme muž a žena, dvě rozdílné bytosti, máme vůči společnosti i různá postavení. Teď nemyslím jenom zabšklý patriarchát, který v mnohých zavedených zvycích ještě převládá, ale není kultury, kde by ženy a muži neměli své místo, svou úlohu (i v pravěkých matriarchátech).


Rodiče mají povinnost vychovávat své děti- a pro jejich psychické zdraví i zdraví celé rodiny by to mělo být rovnoměrné. Oba rodiče by měli mít stejně silné slovo. Ale výchova každého z nich bude odlišná. A je jedno, jestli na mateřské skončí maminka nebo tatínek.

A je jedno, kdo bude vařit a kdo dělat podlahu. Povinnosti společného života si je nutno rozdělit, tak aby jeden zbytečně nedřel víc než druhý. Mnoho lidí si myslí, že dnes se k tomuto ideálu přibližujeme. Vždyť dřív ženská dělala "všechno" starala se o domácnost a o děti a muž "jenom" chodil do práce. Nutno podotknout, že tehdy ženy do práce nechodily a i když se jejich život odvíjel jen od toho, co bude k večeři a jestli jsou plínky čisté, nemusela se starat o mzdu, protože tu zařídil partner. Dnes to má žena těžší. Ve většině rodin musí pracovat oba partneři a ženě k vydělávání peněz zůstane ještě na krku sporák a plínky, protože muži na tu emancipaci nejsou úplně připravení a drží se zavedených zvyků, co jejich otcové a dědové. Nejsem si jistá, jestli se ta feminizace vydala úplně správným směrem než měla.


Někdy si říkám, jestli by některým ženám nebylo u toho sporáku líp. Měly by partnera, který by zajišťoval výplatu a jestli by je nezajímalo nic než domácnost a výchova, proč by musely do světa. Takových žen je jistě plno, jenom to skrývají, protože doba je jiná a všichni by se jim jenom vysmáli, coby domácím puťkám. Jenže, co je na tom "sporáku" tak špatného? Myslím, že být hospodyňka a matka v domácnosti, může mít stejnou hodnotu jako post ředitelky nadnárodní korporace. Obě mají nějaké cíle. Hospodyně musí nakrmit všechny hladové krky a kariéristka oběhat všechny smluvené schůzky. A cíle? Hospodyně a matka chce vychovat jedince schopné se uplatnit ve společnosti a předat jim své hodnoty týkající se domácnosti a rodiny. Kariéristka chce co nejvíc uplatnit hodnoty ve své kariéře aby se jimi řídilo co nejvíc lidí kolem ní. Není to otázka o počtu ani o vlivu. Myslím, že hodnotu to má stejnou.


Nemůžu si pomoct, ale velké říše, kde se žena starala o domácnost a děti vydržely dlouho. A teď tu nemluvím o žádném patriarchátu, když některé z těch říší měly své královny a panovnice. Dokonce v Číně, když jste patřily do "správné kasty" mohly jste se stát i důstojnicemi císařské armády a bojovat za císaře. V Evropě do roku 630 n. l. byla vedle křesťanství tolerována další alternativní náboženství a žena nebyla ze svatostánku také vykopnuta. V Byzantské říši se žena mohla za jistých okolností i rozvést. Zkrátka, na jistých místech, v jistých dobách a za jistých podmínek mohla žena na muže plivat a nic se jí nestalo. Ale, měla své povinnosti.

Vzhledem ke svým biologickým schopnostem bylo jasné, co to bylo. K tomu náležela samozřejmě péče o domácnost, protože ono je praktičtější (a bezpečnější) vychovávat děcko na místě ve kterém si je žena jistá. Ono, taková těhulka na bojišti nebo v jistých řemeslech by byla jenom přítěží (teď tu samozřejmě není řeč o kočovných národech).

Nevím, kdo udělal, že starost o domácnost je něco podřadnějšího a kdo zašlapal ženský svět a ženské hodnoty hluboko do země, ale udělal chybu. Obrovskou chybu na kterou dneska doplácíme a kterou už nikdy nevrátíme zpátky. Snažíme se o to aby bylo vše stejné, ale ta pohlaví jsou jiná, mají jiné myšlení, jinou výdrž, jiné schopnosti, ale stále by měli být rovnoprávní a tolerovat své světy.

Je fakt, že některé ženy by se raději zabily, než strávily život v domácnosti. Jsou příliš hrdé a mají jiné ideály. Asi patřím mezi ně. Může to být způsobeno testosteronem, některé ženy ho mají víc než je v normě a způsobuje to nejen hustější ochlupení ale i jiný způsob myšlení. Je to jen takový můj odhad z pozorování, ale ženy, které mají více testosteronu mohou být více racionální. Takové ženy nemusí být vůbec agresivní, možná se jen více prosazují.

Přála bych si svět, kde by sporák nebyl přirovnávám k nevolnictví. Fandím ženám, které si tuto cestu i přes klacky pod nohy vybraly a myslí to smrtelně vážně a mají nějaký cíl. Je jich čím dál míň a míň. Společnost si myslí, že jsou nepotřebné, ale opak je stále pravdou. Tak ať si žena stojí po boku (vedle) muže a muž po boku (vedle) ženy. Jsme si kvit.

***
Článek se nese v idylickém duchu. V článku beru za samozřejmost, že ani jedno pohlaví druhé neutlačuje. Pomlčela jsem tu o domácím násilí, znevýhodnění na pracovištích, menších platech a dalších nešvarech naší společnosti. Je to tak trochu filozofie. Má ale různá "ale" a já se na ta vaše "ale dost těším.

ALE…

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 18. srpna 2016 v 1:45 | Reagovat

Stůj mi po boku a nebudeš muset umývat nádobí!

2 Tai Todd Tai Todd | 18. srpna 2016 v 11:12 | Reagovat

Neznám moc ženských, co se nechalo upíchnout k plotně. Já sama taková nejsem. Vařím a uklízím, protože mě to baví a beru to, jako součást domácnosti, když nejsem zrovna v práci. Ale od chlapa požaduju to samý. Když spolu bydlíme, tak rovným dílem. Bohužel jsem vyrůstala s otčímem, který rád používal termín "ženská práce". Možná kvůli němu jsem si dupla a jsem duší vcelku feministka, ale zatím jsem nenarazila na chlapa, co by s tím měl problém. Vlastně spíš naopak, zatím každý ocenil, že nejsem puťka a dělám to jen proto, že sama chci a ne proto, že se to kvůli starým stereotypům ode mě čeká, jako od ženy.

3 Imaginární přítelkyně Imaginární přítelkyně | Web | 21. srpna 2016 v 12:44 | Reagovat

Být žena v domácnosti, asi bych se zbláznila. Nejde jen o práci a o jakési životní uplatnění, jde i o sociální život. Vypadnout mezi lidi, poznat někoho nového, nebýt uzavřená ve čtyřech stěnách (jít s dětmi na písek nebo občas s kamarádkou na kafíčko - to není totéž). Ale pokud se pro to některá rozhodne, nemyslím si, že by to bylo nějak podřadné (spíš je pak problém s důchodem, nebo nedejbože kdyby se s parnerem rozešli, ale to už je na delší debatu).

Moje máma si to uměla zařídit, když začala s taťkou bydlet :) Ne že by taťka vyloženě nechtěl sáhnout na "ženskou práci", ale byl trošku pohodlný. A tak vždy, když za mamkou přišel, že by mohli jít na procházku/do kina/povídat si, mamka jen pokrčila rameny a prohlásila: "Nejdřív se musí udělat to, to a to. Pokud to budu dělat sama, budu ráda, když večer padnu vyčerpaná do postele. Když mi pomůžeš, za hoďku máme hotovo a můžeme spolu něco podniknout." A ono to fakt fungovalo :D Časem si na to taťka navyknul, že už to bral za automatické.

4 beepinka beepinka | Web | 27. srpna 2016 v 14:59 | Reagovat

Hodně zajímavý článek! :-) Ono..v dnešní době být ženou v domácnosti je pro plno žen potupné. Mnoho z nich se honí za kariérou,mnohé nechtějí už ani ty děti. Na druhou stranu pokud muž nevydělává opravdu hodně peněz na to,aby rodinu zajistil,je jasné,že je v dnešní době potřeba,aby i žena přidala svou ruku k dílu a chodila do práce...,takže aby nestála jen u plotny. I když...jak píšeš,ženy to mají dneska opravdu těžké,jelikož mnohé pracují a do toho se od nich očekává to,že se postarají o chod celé domácnosti. Dřív měli na starost jenom tu domácnost. Ale prostě doba jde dopředu. A mě třeba osobně se nelíbí,jak je to všechno ve společnosti nastavené.

5 C. C. | Web | 28. srpna 2016 v 21:05 | Reagovat

Ahoj! :) Jenom bych se ráda zeptala, zda ti nevadí, že jsem tvůj komentář (http://flower-days.blog.cz/1411/netradicni-recenze-e-l-james-padesat-odstinu-sedi) překopírovala na své nové stránky (https://tohleanotohlene.wordpress.com/2014/11/26/e-l-james-padesat-odstinu-sedi/). Recenze je úplně stejná, takže význam tvých slov není uveden do špatného světla nebo tak. Každopádně, kdyby Ti to vadilo, tak se mi ozvi! :)

6 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2016 v 10:50 | Reagovat

Je to hrozné, jak lidi opravdu vnímají nás, co chceme být doma, zle. Jenže někdy si za to můžeme samy. Jako ženy celkově. :) Každopádně krásný článek a jsem za něj na titulce moc moc ráda!

7 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 14. září 2016 v 11:37 | Reagovat

Na rozdíl od dob minulých ale domácnost potřebuje mnohem méně péče. Vždyť spoustu věcí, kterýma ženy dřív trávily hodiny a hodiny denně dělají spotřebiče na zmáčknutí čudlíku :) Na full time job to vydá možná tak na statku u Ewingů z Dallasu :)

Když chce být žena za hospodyňku a matku i po rodičáku, tak ať za ní ale muž přispívá do státního rozpočtu a platí za ní pojištění a tak vůbec ...Mně by se to teda sponzorovat nechtělo :)

8 Julie Françoise Julie Françoise | Web | 14. září 2016 v 13:19 | Reagovat

Co si budeme povídat, hlavní ALE jsou peníze. Aneb kdyby se jako zázrakem objevil strejda-milionář z Ameriky, co by mi odkázal veškerý svůj majetek, nejspíš bych začala uvažovat, jestli by to u té plotny přeci jen nemohlo být fajn. Jenže žádný podobný strejda zatím na obzoru není, takže podobné úvahy ztrácejí smysl.

Je ale fakt, že když vidím svou švagrovou, kterak nacpe dvouleté dítě do školky, i když má peněz, že neví co s nimi, neuvěřitelně mě to rozčiluje. (Aneb možná jsem fakt ta závistivá socka :-D )

Sama bych dítě do tří let nedala z ruky, ale čert ví, třeba nakonec budu nucená to udělat, zatím doufám, že budu moct při mateřské alespoň pracovat z domova...

Jinak dík za zajímavý článek :-)

9 Vincent F. Syma Vincent F. Syma | E-mail | Web | 14. září 2016 v 15:23 | Reagovat

To je přesně ono. Jen mne mrzí, že jsi vynechala pravěk a pohanská náboženství. To byla žena dokonce pokládána za posvátné stvoření propojující muže s bohy-přírodou. A tím nechci mluvit o nadřazenosti. Jen, že ne vždy šlo o sporáky apod. :)

10 Nancy Nancy | Web | 14. září 2016 v 17:19 | Reagovat

hm, ja mam skor pocit ze ako hospodynka sa skor nemas velmi ako realizovat a bez nejakej zmysluplnej cinnosti upadnes zakratko do stereotypu a depresie.

11 Nany Nany | Web | 14. září 2016 v 17:19 | Reagovat

Souhlasím. Podle mě mají v dnešní době někteří lidé přehnaně feministické názory (tedy, vlastně nevím, nakolik to s tím feminismem potom souvisí). Žít život by si stejně každý měl tak, jak mu to vyhovuje :)

12 Kája Kája | Web | 14. září 2016 v 17:42 | Reagovat

Nejvíc se divím, když v diskuzích na internetu čtu, jak si ženská na mateřské hledá brigádu, protože by ji bylo trapné žádat chlapa o peníze.

Kroutím nad tím nevěřičně hlavou. Co je špatného na tom, že ženská vezme chlapovy peníze, nakoupí a uvaří jejich společnému dítěti? Přijde mi to úplně v pořádku. Vlastně bych ani ty peníze nepovažovala za chlapovy, ale za jejich, takže když si je dobře rozpočítají, ať si za ně klidně ženská koupí nové boty, když je potřebuje.

Ne že bych chtěla být celý život v domácnosti, to vůbec, unudila bych se k smrti. Jen tím chci říct, že s tebou souhlasím...

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 14. září 2016 v 19:13 | Reagovat

Inu, k rovnoprávnosti patří i to, že máme každá možnost si zvolit, co chceme dělat. Takže je jen na ženě, jestli chce budovat kariéru nebo být hospodyňka na plný úvazek, none?

14 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 14. září 2016 v 20:02 | Reagovat

[7]: Souhlasím s tím, že když zůstane žena doma, je na muži celá ta věc s financováním. Abych byla upřímná, nedovedu si představit být takhle na někom závislá- i kdyby to byl nejlepší člověk na světě, protože... vždycky se něco může zvrtnout, člověk nejvíc může věřit jen sám sobě a pak teprve ostatním.

Jak píšeš s tím ulehčením práce díky spotřebičům, souhlasím jen tak napůl, protože i o ně musíš nějak pečovat a starat se aby ti fungovaly a tím pádem jim věnuješ nějaký čas. A když se to nahromadí...

Pak tohle se netýká lidí, kteří bydlí v bytě. Když máš vlastní domek, tak i s milionem spotřebičů a jiných udělátek, do toho pečování vrazíš času a energie víc než když jen platíš nájem a dodržuješ nějaký domovní řád. Ale samozřejmě se to dá protiargumentovat tím, že je tvá volba v čem budeš bydlet, to je fakt.

Vaření může být dlouhá záležitost. Nemluvím o minutkách, ale takové maso se ti většinou peče dlouho, např. hovězí nebo vepřové. Příprava, úklid zabere čas i když máš myčku, mixéry atd. atd. atd. Navíc, když se někdo ze zvyku rozhodně pro českou kuchyni je u sporáku mnohem dýl než by musel. A kdo se pro ni nerozhodne... nemyslím si, že když chceš nakrmit několik hladových krků (některé z nich třeba ve vývinu) a udělat třeba nějaký lepší nedělní nebo sváteční oběd, že by ti to zabralo dvacet minut.

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 15. září 2016 v 0:03 | Reagovat

Žena, strážkyně ohně...
Pokud já vím, tak ženy byly v původní společnosti to nejcennější.
Strážkyně domácího krbu i dárkyně života.
V některých kulturách se "z toho nejcennějšího" staly nejcennějším majetkem...
Já doma jsem, strážím teplo domova a dělám všechno pro duševní pohodu naší rodiny.
A nechci si stěžovat, ale výchova dětí, to je práce na plný úvazek.
Puberťáka mám s poruchou osobnosti, vlastně tak nějak psychopata, slečinku první rok na intru a skoro osmiletou holčičku, co chytá ty pubertální manýry od těch velkých...
A ty čtyři hodiny, kdy je malá ve škole, ty jsou moje. Můj jediný kousek osobního volna.
Toho volna, ve kterém umyju nádobí, uvařím, vyperu...

16 Aa'esha Aa'esha | 15. září 2016 v 3:10 | Reagovat

K tomu není co dodat, úžasný článek :-)

17 Aa'esha Aa'esha | 15. září 2016 v 3:14 | Reagovat

[14]: A když má domácnost jen jeden příjem, často na spotřebiče nejsou peníze, takže žena má dostatek práce ;-)  :-)

18 Aa'esha Aa'esha | 15. září 2016 v 4:41 | Reagovat

[10]: Musíš se umět realizovat jinak. Pokud se zvládáš postarat o děti a domácnost a ještě ti zbyde volný čas, tak ten volný čas využij k seberealizaci, věnuj se koníčkům. Pokud ti volný čas nezbývá, tak jak se chceš starat o domácnost a přitom pracovat?
...

19 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 15. září 2016 v 10:36 | Reagovat

[17]: Já měla na mysli takové ty úplně základní spotřebiče jako je pračka, sporák, trouba, mixér...:) Přeci jen to, že nemusíš chodit pro dříví, roztápět kamna, ohřívat vodu a stát hodiny u valchy a u ždímání...to ušetří docela dost času ;) O tom, že spoustu žen v domácnosti má myčku atd...o tom ani nemluvím ;)

V dřívějších podmínkách bych funkci ženy v domácnosti chápala, teď moc ne...

[14]: Kolik hodin denně teda trávíš péčí o domácnost a o ty spotřebiče?:) Já mám zatím zkušenost jenom s vedením    domácnosti o dvou členech při práci a o třech členech při mateřské,takže možná až nastoupím do práce budu mluvit jinak...ale při mých současných zkušenostech mi to nepřijde jako nic extra náročného... Navíc když pak zapojím děti, přijde mi, že to bude prospěšnější než kdyby přišly po škole k hotovýmu...

Na to pečící se maso celou dobu koukáš a tleskáš mu do rytmu?:) Nebo jakou práci ti to zabere?:) Já se teda taky občas zasním při pohledu na pečínku nebo kynoucí knedlíky, ale úplně v pohodě se při tom dá poklidit v kuchyni, dát prát prádlo, vynést koš... Kouzlo české kuchyně mi přijde právě v tom, že u ní nemusíš celou dobu stát...

Financování..spíš jsem to myslela tak, že kdyby se pro úlohu ženy v domácnosti rozhodlo více žen, kdo by za ně pak odváděl daně? Kdo by za ně platil pojištění? Kdybychom se pro tohle povolání rozhodly všechny, museli by pak muži víc pracovat?:) Potkaly bychom je ještě?:))
Ženy v domácnosti co znám já (ale možná to není reprezentativní vzorek, třeba znáš nějaké jiné), jsou registrované na ÚP (daně neodvádí, pojištění za ně platí stát) a práci nehledají, protože jsou tak spokojené... Proč to mají sponzorovat ostatní?

20 Markéta Markéta | 15. září 2016 v 12:31 | Reagovat

Žena v domácnosti je plný pracovní úvazek. A neměla by se za něj žádná z nás stydět. Pokud je naším posláním a uspokojením mít domácnost jak klícku a těšit se s plným talířem na muže tak je to v pořádku, v případě, že to muž ví a souhlasí s tím, že on bude živitel.

21 Lucka Lucka | E-mail | Web | 15. září 2016 v 13:44 | Reagovat

Když se nad tím zamyslím, přála bych si být doma a starat se o domácnost s vědomím, že můj muž chodí do práce, vydělává a zajišťuje nám živobytí.
Do práce sice chodím ráda, ale nejsem kariéristka a klidně bych se vzdala všeho pro domáctnost. Nenechám na sebe šlapat, nejsem puťka, ale narodila jsem se sosláním zajistit domácnost zevnitř.
Nestydím se za to. Napoak-jsem hrdá, že mám svůj byt o který se starám, chlapa který ví, že mu uvařím na co má chuť a jednou budu mít děti, které na mě budou pyšené tak, jako já na svou mamku, která zvládne všechno.

22 Anett Anett | E-mail | Web | 15. září 2016 v 16:22 | Reagovat

Každý jsme jiný. Ale já radši tu rovnoprávnost, než aby se ženy nějak podřizovaly mužům. Vyrůstala jsem v rodině, kde otec byl velitel, tyran a alkoholik v jednom a matka jen mlčela a nikdy se svých dětí nezastala. Podle mě chlapi dokážou být o dost větší svině, než-li ženy. Každopádně já budu radši do konce života sama, než se někomu neustále podřizovat. :-D

23 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 15. září 2016 v 17:27 | Reagovat

Souhlasím s tebou, že každé pohlaví má své a s tím spojené možnosti. Na druhou stranu každého naplňuje a baví něco jiného. Nemám nic proti, jak ty píšeš ženám v domácnosti, ale zažila jsem i koncept muže v domácnosti, všichni byli spokojeni. Za důležitou však považuji toleranci a spolupráci. Žena pracující + starající se o domácnost a muž pouze pracující je podle mne známka toho, že něco nefunguje. Dnes většinou oba partneři musí pracovat, aby rodinu udrželi finančně nad vodou, proto by se také měli dělit o domácí práce. Bohužel, muži, aby zakryli lenost, dají od domácnosti někdy ruce pryč s tím, že "ženskou práci" dělat nebudou.

24 Viallen Viallen | Web | 15. září 2016 v 19:45 | Reagovat

Nádherný článok. Krásne vyvážený, čo vážne oceňujem :) Ak aj ty, ani pre mňa život pri sporáku, deťoch, proste nie je. Jednoducho to nikdy nebol môj ciel mať deti, vychovať ich, starať sa o ne, naopak môj priateľ by zas najradšej ostal "chlapom v domácnosti" a o všetkých sa pekne staral a berem to ako ešte väčšie plus, lebo ma tým jednoducho dopĺňa. Tiež si nemyslím, že je na tom niečo zlé byť ženou v domácnosti. každý by si predsa mal vybrať život aký mu vyhovuje...

25 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 15. září 2016 v 20:09 | Reagovat

[19]:
Myslím, že záleží na velikosti bydlení. Nikdy jsem nežila v malém bytečku a i když spotřebiče byly, starost o domácnost byla především na lidech. Neboj, nežiju někde v zapadákově- máme myčku, pračku, žehličku, mikrovlnku a ty další na které si ještě vzpomeneš, ale starost o domácnost je někdy až nepříjemně velká i když se do práce zapojují všichni. Navíc, musíme uklízet častěji, protože bydlíme blízko dálnice a hlavní silnice na ni, máme před barákem. Tím pádem se nám zapráší všechno víc, než když někdo žije někde u lesa.

U toho připravování jídla se dá sice udělat milion dalších věcí, ale to jídlo v troubě nebo na pánvi se musí taky ohlídat. Nebo si to aspoň myslím.

S tím financováním nic nenaděláš. Myslím. Jen mi vadí, že to staví ženy, které by nezvládaly obojí (třeba kvůli psychice- opravdu takoví jedinci jsou) do nezáviděníhodné situace alá "já tě nesnáším, protože jsi líná a musím za tebe platit" jsou případy, kdy ty ženy za tenhle "defekt" nemohou a všichni si na ně takhle ukazují.

Jasně, potom jsou tu ty, které se vdají pro peníze, rychle si udělají dítě, které stejně nemilují a pak jen sedí doma a přemýšlí, jak by kde komu ztížily život. To taky znám, to je negativní a bohužel velice častý jev.

Ujišťuji tě, že všechny se nerozhodnou, naopak, se sociálním systémem se kterým to jde dost z kopce od toho opustí i ty, které by chtěly. Navíc je to trend, být kariéristka.

Krom žen v domácnosti platíme i za nemocné, feťáky, sociálně nepřizpůsobivé (kohokoliv, kdo se není schopen přizpůsobit naším pravidlům), ty taky sponzorují ostatní, ale nemoci a fetování nemůžeme ani násilím eliminovat ;)

26 Elle Elle | Web | 15. září 2016 v 22:36 | Reagovat

Článek mě hodně zaujal.
Toto téma si ve své hlavě rozebírám snad každé ráno, cestou do práce.
Ráda bych byla doma, starala se o domácnost o děti (po nějakou dobu, ne celý život), ale dovolit si něco takového nemůžu, můžu tuto výsadu poskytnout mému příteli, ale já si to nemůžu dovolit.

27 Katuš Katuš | Web | 16. září 2016 v 4:30 | Reagovat

Hezký článek, ale tady jde o to, že jakmile ženská nemaká, začíná být závislá na chlapovi. Pokud jim to klape, ok. Ale pokud ne, tak ani nemá možnost od něj v nejhorším odejít. Navíc zasvětit celý život jen a jen dětem, to taky není úplně ono, protože přeci jen jednou taky odejdou z domova a co pak tý ženský zbude? Koníčky na které neměla nikdy čas a už jí ani nebaví? Práce, kterou nemá? Navíc by jí i hodně rychle šiblo a upřímně, žádný rozmazlování chlapů. Všechno hezky rozdělit, protože i to samotné naznačuje, že muže žena zkrátka a dobře potřebuje. Že neni žádná super máma co zvládne tisíc věcí bezchybně.

A hlavně, co máma, která je zavřená mezi čtyřmi stěnami může dětem dát do života, když sama pořádně nemá v krvi zaryto, jak zvládnou pracovní stres, sociální nátlak... Ne, neopovrhuji dámami, které se starají o rodinný krb, ale zkušenosti se nabývají po celý život, ne jen do dvaceti let. Proto je podle mého v dnešní době pokládáno za zvláštní, že žena je doma a finance jsou jen na partnerovi.A jak už jsem psala, co kdyby se náhodou něco stalo mezi manželi? Jak by se o sebe mohla sama postarat finančně, když nemá tu potřebnou školu života?

Ono se to nezdá, ale takhle přesně pak ženská ztrácí rozhled a svojí osobitost. Navíc, vědět, že přijdu ze školy a mám za zadkem maminu, co všechno udělá za mě, tak zvlčím a tím spíš se ze mě stane nepřizpůsobivý člověk, protože si zafixuji, že "Máma všechno udělá."

28 Aa'esha Aa'esha | 16. září 2016 v 5:56 | Reagovat

[19]: Já mám pračku a sporák a troubu, vše ostatní musím ručně + pračka není moje, ale ve sdílené pra

29 Aa'esha Aa'esha | 16. září 2016 v 5:57 | Reagovat

[28]: Ve sdílené prádelně.

30 Aa'esha Aa'esha | 16. září 2016 v 5:58 | Reagovat

[29]: A ono ani se dvěma noži a jedním hrncem neni úplně sranda pracovat...

31 Aa'esha Aa'esha | 16. září 2016 v 6:03 | Reagovat

[30]: Jo, zapomněla jsem ještě na žehlení bez prkna :D

32 Jana Jana | E-mail | Web | 16. září 2016 v 8:34 | Reagovat

Tady všichni úplně opomněli, že žena, když je dma a má čas, tak se třeba i sama rozvíjí, vzdělává atd. Nemusí to být jen blba, co sedí na prdeli a kouše se nudou, protože má čisté spotřebiče, navařeno a děti ve školce/škole ...

33 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. září 2016 v 8:41 | Reagovat

[25]: Připomněla jsi mi naší rodinnou debatu :-)
Když šla mamka do předčasného důchodu, vztekal se brácha, že bude mamka vysávat stát a žít z bráchových daní.
Pak spadl z lešení a vyfasoval invalidní vozík.
Teď žije z daní on.
Ale raději dám všechny daně jemu, než romským spoluobčanům z naší ulice. Těm nepřizpůsobivým :-)
Navrhuji každému pracujícímu, aby si v okolí našel sympatickou osobu na jakýchkoliv dávkách a představoval si, že jeho daně jdou téhle konkrétní osobě. Hned se to líp snáší :-)

[19]: Bloudičko, kdyby stát nerozprodal všechny podniky a domy, nemuseli by pracující sponzorovatženy v domácnosti poze daněmi :-)
Nemluvě o tom, že z mého pohledu (nájemíka) stát sponzoruje převážně majitele domů :-)
Ale to už jsme úplně jinde, že? :-)

34 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 16. září 2016 v 10:20 | Reagovat

[25]: Takže by ti to třeba těch 40 hodin týdně fakt zabralo?:)

Ženy, které to doopravdy nezvládají kvůli psychice a u kterých se s tím už nedá nějak terapeuticky pracovat ...nemívají nějakou diagnózu a invalidní důchod?:)

Já nechci nikomu upírat právo nakládat se svým životem po svém. Jen se mi nechce dotovat něčí pohodlnost - což je pro mě docela synonymum pro dobrovolné ženství  v domácnosti v dnešní době :)

S podporou nemocných (do kterých dle MKN spadají i závislí na drogách) problém nemám, s podporou lidí, kteří si chtějí najít práci, ale z nějakého důvodu jim to nejde taky problém nemám.

Nejsou tedy sociálně nepřizpůsobivé i dobrovolné ženy v domácnosti?:) Když je zažité pravidlo, že ten kdo může by měl pracovat?:) - nechci aby to vyznělo jako rýpanec, jen mě to teď tak napadlo

[30]: Když má žena dva nože  a nestačí ji, může:

a, o další  poprosit svého vydělávajícího muže
b, jít do práce a vydělat si na něj
c, napsat Bloudovi adresu, on jí nějakej pošle :)

[33]: Jako že by je sponzoroval stát místo pracujích?:)

35 Silwiniel Silwiniel | Web | 16. září 2016 v 11:08 | Reagovat

Taky mi přijde, že se ta emancipace nějak zvrhla, místo toho, aby ženy byly doma a muž se oně staral, tak to někdy vypadá tak, že žena chodí do práce úplně stejně jako muž, ale navíc musí vařit, uklízet, prát, žehlit, nakupovat, prostě se starat o všechno. A to jsou takoví muži, kteří ani neumí odeslat složenku nebo vyřídit něco na úřadě (skutečně jsem to zažila, byl to můj otčím). A to nemluvím o svobodných matkách, které musí dřít, aby uživily dítě a muž si ještě stěžuje, že by měl platit nějaké alimenty...
Naštěstí můj manžel vůbec nevyznává názor, že je něco "ženská práce", ale dělá sám od sebe cokoliv, od mytí nádobí po luxování. Střídáme se v tom spolu úplně přirozeně. Já jsem teď bohužel doma, protože se mi nedaří najít práci, ale určitě bych nechtěla zůstat navždy v domácnosti, potřebuju být mezi lidmi. Ale po kariéře netoužím, spíš dělat práci, která mě bude bavit a k tomu mít i čas na rodinu.

36 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 16. září 2016 v 17:04 | Reagovat

[34]: Názor je názor. To je fakt.
Dobře, kdybychom dobrovolné ženství v domácnosti nějak eliminovali (ať už trendem nebo zákonem nebo absolutní nutností udržet finančně domácnost), stále tu vězí problém u většiny pánů, kdy mnozí mají v sobě zakódované- přijdu domů z práce a už nehnu ani prstem, protože já jsem svou úlohu odvedl.
A pak žena- přijdu domů z práce a čeká mě uklízení, učit uklízet i moje děti, donutit manžela něco udělat, uvařit, podepsat úkoly, zavolat tam a tam, předělat to a to, udělat ještě milion papírů do práce...

I když se snažíme chlapce učit tomu, aby doma pracovali automaticky a že příchodem domů "to nekončí", stále to ve společnosti je a navíc, jak jsem psala už v článku, mezi ženami a muži jsou rozdíly. Ono to ty muže třeba vůbec NENAPADNE že povinnosti mají i když jsou zvyklí doma pomáhat. Kdy to může nastat-

a, z domácnosti, chlapec mohl mít doma vojnu, ale maminka jej dirigovala jinak. Měl jiné typy povinností než má teď ve společném bydlení s partnerkou. Ne že by byl hloupý, ale partnerka nikdy partnera nepřeučí a to co si přinese z domu je podstatné. Může trvat dlouho než si muž zvykne na nový systém, zatímco žena je adaptabilní okamžitě (nebo rychleji). Nakonec to může dopadnout tak, že partnerka přejímá roli jeho matky, diriguje jej, jeho matka ale není a většinu mužských povinností přebírá na sebe, aby ušetřila čas a domácnost fungovala, tak jak si představuje. Tím pádem se muž nachází v pozici "přijdu z práce a nic".

b, druhý faktor je, když nastane nějaká rapidní změna ve vztahu (nemoc partnerky nebo její těhotenství nebo že přibyde nový potomek apod.) a muž se musí zhostit povinností, které roky spadaly na jeho manželku. Nebude je mít zažité a bude je stále opomínat. Ne schválně, ale protože "to nikdy nemusel dělat". Žena s tímhle nemívá problém, když nastane změna je někdy schopna vzít práci za všechny členy rodiny a bohužel při zajetí do starých (nebo aspoň trochu původních kolejí) už jí ostatní členové nebudou ochotni tolik vypomoct, pokud nenapne své síly a neudělá doma pořádek a nový "rozpis".

Jestliže budeme někdy schopni tyto dva problémy překonat, myslím, že s klidem se můžeme bavit o eliminaci žen v domácnostech.

A pak jsou muži v domácnosti, za ty taky platíme daně my, ne? I tohle by se tedy mělo eliminovat i když se z toho stává trend. A to půjde těžko, je to na vzestupu.

A nakonec mám trochu pocit, že idea, že ženy v domácnosti jsou vlastně paraziti státu a že musí pracovat úplně všichni- trochu mi to hraničí s ideami minulého režimu, kdy museli pracovat podle zákona všichni jinak byly sankce... tedy ne že by to tak úplně bylo do puntíku, ale ta ideologie k tomu směřovala. Žádné osočování, jen pocit.

37 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 16. září 2016 v 17:22 | Reagovat

[36]: Ještě něž se tu roznítí politické vášně se ujistím, jak své tvrzení myslíš:
- vidíš problém v tom, že ženy v domácnosti nepracují a neodvádějí daně?

nebo

-vidíš problém v tom, že ženy v domácnosti neodvádějí daně?

Ve druhém případě si představme situaci, kdy je zrušeno osvobození od daní těchto žen. Jaký druh příjmu je tedy mimo zaměstnání možný bez rozdílu pro každou z nich, aby ty daně mohla sama odvést?

Protože mě napadá jenom práce a z platu daň. Ale třeba se mýlím.

38 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 17. září 2016 v 8:37 | Reagovat

Vidím problém v tom, že ženy v domácnosti neodvádí daně. Napadá mě jedině, že by si je muž zaměstnal na normální smlouvu jako služky, hospodyně...nebo třeba strážkyně plamene...kdyby jim to neznělo dost libozvučně :)
Nějaká domácí daň by mohla být výzva pro příští politické generace :)

[36]: Tenhle komentář už je spíš samostatný článek a jiné téma :)
Asi znám teda jinou většinu mužů a žen. Nehledě na to, že jsi je vylíčila dost schématicky - muž domácí nemakačenko, žena workoholička v práci i doma :) I v uvedených případech mi ale přijde, že to jde řešit jinak než tím, že se žena upíchne do domácnosti..
O mužích v domácnosti článek nebyl, proto jsem se proti nim nevymezovala.

P.S. Komunisty ani Babiše nevolím :)

[32]: Muži si na rozvoj a vzdělání přeci taky dokáží najít čas i když pracují...když chtějí. Všechno je otázka priorit :)

39 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 17. září 2016 v 9:08 | Reagovat

[38]:
Kdybych to měla celkově shrnout, vidím problém v tom, že ta všechna emancipace, pokrok a feminismus vedl k mužskému způsobu života. A ženy už tak nějak nemohly být ženami. Do toho devatenáctého století to taky nebylo přirozené, ale tím jak byly odtrženy od všeho dění- jo, byly podřadné, ale měly svůj svět. Teď se snažíme o zrovnoprávnění, mnohdy se nám to již povedlo, ale zapomnělo se, že ženy jsou jiné než muži. Mají cyklus, mohou otěhotnět, bývají těhotné, rodí, šesti nedělí... a pak takové ty stavy, kdy chce prostě být s malým dítětem a dráždí ji, že nemůže.

V takovou chvíli nemyslí na žádné daně.

Nebavím se o těch ženách, které si dělají děcka jenom proto aby si udržely manžela.

Teoreticky k žádné výrazné změně nedošlo. Stále je to jen patriarchát, který udělal jen lepší místo ženám.

Změnit to půjde těžko. Už je to tak zavedené přes tisíc let.

A většině to vlastně vyhovuje. Muži se v tom cítí jako ryby ve vodě, některé ženy taky, další ženy si jen namlouvají, že je to to nejlepší co je mohlo potkat (na jednu stranu mají pravdu, chováme se k nim jako k lidem- mužům) a pak je tu ta část žen, které s tím tiše nesouhlasí, ale opravdu jenom tiše, protože bychom jim házeli klacky pod nohy typu, že jsou zpátečnice, jestli by radši chtěly být bez práv a že být doma s dětmi a nepracovat je jen vykořisťování společnosti.

Kdybychom to celé chtěli změnit, nastane obrovský chaos od práva až po sociální zřízení. A do toho nikdo nepůjde. Nemyslím tím, že ženám by měla být odebrána jejich práva, ale dovolit jim se rozhodnout pro ty "strážkyně rodinného krbu" bez úšklebků, s tolerancí a bez potíží s daňovým systémem, ale jak tvrdím, to by se celé muselo překopat :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama