"Od nejranějších let jsem viděl propast mezi myšlenkou a jejím vyjádřením. Bohužel jsem nikdy nebyl schopen uspokojit svou duši: nikdy jsem nedokázal přenést na papír své představy."
Beethoven

REKLAMY, PŘIPOMÍNKY, ODPOVĚDI, VZKAZY - ZDE


PROJEKTY



Bloguji už nehorázně dlouho a za tu dobu jsem napsala plno příspěvků. Vybrala jsem zlomek těch, které považuji za lepší a které mě vystihují. Seznamte se se mnou skrze psaný text:

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

***

Vařit, péct a uklízet není v módě pět desítek let

17. února 2017 v 10:28 | Naoki-Keiko |  Femina
Moje maminka je velmi aktivní telefonistka. Zapříčiňuje to její široký okruh známých jemnějšího pohlaví se stejnými telekomunikačními schopnostmi jako má ona sama. Méně půvabněji by se to dalo vyjádřit, že "tetky drbou" a používají k tomu mobily. Máti je pracující žena s jednou nohou v domácnosti jako většina jejich kamarádek a známých. Tedy, tak jsem si to alespoň myslela do doby, než si postěžovala, že jedna z jejích tzv. "kamarádek" ohrnuje nos nad tím, že moje mamka peče a vaří, protože na rozdíl od mamky na to jiné ženy nemají čas…


Ono opovrhování prací v domácí kuchyni je nešvar zapříčiněný našimi pány soudruhy, kteří se před padesáti lety vyjádřili, že žena v socialistické společnosti je pracující žena a u plotny nemá co dělat. Ačkoliv dnes soudruhům nemůžeme přijít na jméno, tohle tvrzení o ženách a plotně přetrvalo a těší se v dnešní společnosti ve velké oblibě.



Na rozdíl od té pracující ženy, která máti vytkla, že peče a vaří, nežije moje pracující matka v bytě a tudíž se musí postarat o více věcí než je jen práce a děti a malý byt. A jestli je schopna si najít na pečení a vaření čas je to otázka jejích schopností a ne to, že by byla líná nebo nemusela nic dělat.

Ona je to také otázka přežití, u nás to vaření, matka žije obklopena bandou puberťáků v jedné domácnosti (včetně mě) a puberťáci nedělají nic jiného než jí a spí, hodně jí a spí. Hlavně chlapci. Nebo to tak aspoň bývá.

Ve škole chodím na obědy, ale aby se ušetřilo, vydává nám je školní jídelna dopoledne, což znamená, že když ve tři čtyři dolezu domů , mám hlad. Sourozenec má obědy trochu přívětivější dobu, ale má spousty kroužků a volnočasových aktivit a s jeho vývojem má hlad prakticky pořád. A co se týče prázdnin a víkendů, my prostě nemáme na to chodit se najíst někam ven. Musíme vařit doma.

A pečení? Moje máti peče, abychom ráno měli co na snídani. Klidně napeče nějakou buchtu nebo bábovku, aby se to v průběhu několika pracovních dní snědlo k snídani a svačině. Peče taky na víkend, když má přijet návštěva, peče aby bylo pořád co k jídlu, ale nikdo v té domácnosti není tlustý, aby se neřeklo.


Včera jsme s rozčilenou matkou (po té poznámce o vaření) počítali na kolik nás vyšli sušenky, které upekla na víkend. Bez započtení práce a času, asi tak na padesát, šedesát korun a je toho veliká krabice čerstvého pečení, které se neválelo ve skladě kdovíjak dlouho.

Zjišťujeme, že spoustu maminek na mateřské (to znamená doma) chodí s kočárky do místní hospody, kde si kupují obědy, aby nemusely doma vařit a bylo co jíst. A přesně taková mamina vytkla mé matce, že ona nemá čas na to aby vařila a pekla. Nechápu.

Nějak je taky zakořeněno, že doma vaří a pečou jenom takové ty domácí puťky, které nemají pořádného vzdělání. Nechápu, kde se to vzalo, když znám některé lékařky, právničky, psycholožky a dámy z tzv. "vyšší společnosti", které sice na to nevypadají, nemají ve svém harmonogramu příliš volného místa, ale pečou a vaří pro svou rodinu.


A ženy (případně muži) na mateřské na to čas nemají. Co vlastně dělá maminka (nebo tatínek) na mateřské? Co vím, tak stará se o miminko, ale proč by se nemohli starat i o chod domácnosti? Moje matka to zvládla a to v době, kdy se dětí rodilo málo a tak nebylo tolik pomůcek a udělátek jak si to ulehčit (jako elektronické chůvičky a kvalitní automobilovou sedačku jsme sháněli na mě v Německu).

Vždycky jsem tak nějak byla pyšná na svoje pohlaví, že "zvládne všechno", že je jen tak něco nezastaví, že velký problém není neřešitelný, že je jen tak nepoloží chřipka nebo rýmečka (jako například chlapi, známe se, ne?), ale evidentně se ukázalo, že když z nás dělá společnost dokonalé může, že nám přisuzuje i tu neodolnost v praktickém životě.

Co zvládá moje maminka: chodit do práce, starat se o domácnost, o své děti, o manžela, o příbuzné, o dobytek, o domácí mazlíčky, udržovat barák i se zahradou v docela dobrém stavu, dělat si věci do práce, vařit, péct, komunikovat se svými kamarádkami, zvát si kamarádky k nám domů, chodit na pracovní večírky, posezení, chodit s kamarádkami ven, vyjít si občas do divadla, před nedávnem při tom všem vystudovala VŠ, nakupovat věci do domácnosti… Mohla bych pokračovat, ale to už by byly jednotlivé položky. Jo, a ještě jsem zapomněla- k tomu všemu sledovat rodinný rozpočet, náklady, výdaje abychom vyšli do dalších dvou výplat mých rodičů.

Taková je realita. Při tom je máti velice citlivá, křehká, možná dost emocionálně labilní žena s uměleckými sklony, tak proč tohle všechno nezvládnou ty polomužské feministky na mateřské?


P. S: Já ani matka nevidíme ve vaření a pečení kdovíjak velkou zábavu, nekoukáme ani na ty seriály o vaření a tak. Je to prostě povinnost, která nám v jistém smyslu ušetří peněženku a budeme vědět, že to jídlo jsme měli předtím v rukou my a odkud se vzalo. Oddávat se vaření v budoucnu nehodlám, ale jestli to mám brát jako povinnost a zlepšení svých dovedností, nevím, proč bych se tomu měla vyhýbat. A upřímně, je to trochu středověk, ale kdo vydrží se ženskou, která neumí vařit, neumí se o nic postarat a nemá to čím kompenzovat (jako, že by uměla něco jiného, třeba zapojovat elektřinu a opravit střechu)? Protože jakmile zestárneme, nebude náš zevnějšek už tolik žádoucí jako teď a nelze se na něj spoléhat.

Neříkám, že každý nebo každá, kdo doma nevaří je neschopák, jestliže má co ostatním (nebo i sobě) nabídnout jako kompenzaci. Také se omlouvám všem maminkám na mateřské, které se nemohou plně věnovat domácnosti, protože třeba jejich dítě je postižené nebo tak. Taky svá slova nesměřuji k osobám na okraji bídy, které jsou rády, že jednou za čas mají teplé jídlo a vůbec jídlo. Taky nepíšu o vyvařování, nežijeme v době, kdy bychom si mohli vařit dvanáct hodin v kuse a potřebovali k výpomoci služku, jako to bylo ve střední měšťanské vrstvě v novověku.

P.P.S: K výčtu co všechno zvládne moje matka bych neměla opomenout říct, že nejsme žádné horalky a neměříme dva metry a ani (narozdíl od jiných žen žijících ve větší divočině než my) neuneseme divočáka a našimi koníčky není výcvik loveckých psů. Máme rády divadlo, návštěvu výstav, občas nakupování, cestování a takovou tu kultivovanou zábavu, která se připisuje tzv. "paničkám". Aby náhodou neměl nikdo blbý kecy...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 17. února 2017 v 15:12 | Reagovat

Tohle je přesně taková ta pošahaná forma "feminismu," kterou nějak pořád nedokážu pochopit. Pro mě osobně stále domácí jídlo nebo nějaká ta domácí víkendová svačinová buchta představuje jednu z věcí, které domov tím domovem dělají.

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 17. února 2017 v 15:19 | Reagovat

Zajímavé. U nás doma vaření opravdu baví všechny krom jednoho bráchy, a pečení baví mě i mámu. Tohle zrovna nevidím jako "ženskou" práci nebo něco, co potřebuje osvětu feminismu a vytýkání. Jo, když stojí u sporáku od rána do večera, protože on případně děti neumí uvařit ani vodu v rychlovarce a ani je nenapadne to zkoušet, to je něco jinýho, ale když to člověk chce dělat/umí to dělat dobře, tak nevidím důvod zbytečně utrácet po hospodách. A být na mateřský/být doma z jakéhokoli jiného důvodu a chodit po hospodách, tak tím zase opovrhuju já. Já chodím domů v pět odpoledne a vařím si na každej den, jenom výjimečně si chodím oběd kupovat. Baví mě to, je to levnější a člověk se leccos naučí, když netočí dokola pořád jenom tři jídla.

3 Trinity Estridge Trinity Estridge | Web | 17. února 2017 v 23:44 | Reagovat

Musím se přiznat, že co se týče vaření, jsem na tohle téma trochu citlivá (protože spousta lidí zastává názor, že ženská prostě musí vařit), ale je to hlavně proto, že u nás doma vaří táta. Navíc je to gurmán a vaření ho baví. Mamka zase uklízí. (I když uklízet po něm, což dělám většinou já, je fakt peklo, rozdíly ve vaření mužů a žen by vydaly na celou knihu.) Vaření taky nějak extra nemusím, ale protože mám základ z domu, vůbec si nedovedu představit jít na oběd nebo večeři jen tak ven, když otec uvaří (nebo si uvařím sama) a navíc je to levnější.

4 Eliss Eliss | Web | 19. února 2017 v 11:43 | Reagovat

Já peču, ale nevařím. Protože jsem to tak měla navyklé z domu - vařil jen táta. K vaření nemám vztah, nebaví mě a tak ho prostě nedělám

5 Avilan Avilan | Web | 22. února 2017 v 13:05 | Reagovat

Wow, tak to je zajímavé. Bych řekla, že je to tak nějak samozřejmost se postarat o domácnost. A to vaření a pečení. To už je moc i na mě. S tím jsem se opravdu ještě nesetkala, aby někdo neměl čas uvařit oběd nebo večeři, aspoň o víkendu se všude vždycky něco peklo.
To je vážně zajímavé. Já bydlím s přítelem, on pracuje, já studuju, nebo teď jsem dodělala bakaláře a o byt se staráme oba. Oba uklízíme, oba vaříme.  Tohle je vážně zvláštní představa.

6 beepinka beepinka | Web | 22. února 2017 v 14:47 | Reagovat

Hodně zajímavý a dobře napsaný článek :-) ! Obdivuju tvojí mamku,že toho tolik zvládá! =) Je fakt skvělá! :) ^^ :-)
Já vařit moc neumím. Umím jenom taková ta jednoduchá jídla uvařit..no snad to časem zlepšim :D :-D

7 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 23. února 2017 v 14:35 | Reagovat

"Samozřejmost" postarat se o domácnost je snad samozřejmostí každého, kdo nechce žít jako prase a nečeká, že to za něj udělá někdo jinej. Bez rozdílu pohlaví.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama