"Od nejranějších let jsem viděl propast mezi myšlenkou a jejím vyjádřením. Bohužel jsem nikdy nebyl schopen uspokojit svou duši: nikdy jsem nedokázal přenést na papír své představy."
Beethoven

REKLAMY, PŘIPOMÍNKY, ODPOVĚDI, VZKAZY - ZDE


PROJEKTY



Bloguji už nehorázně dlouho a za tu dobu jsem napsala plno příspěvků. Vybrala jsem zlomek těch, které považuji za lepší a které mě vystihují. Seznamte se se mnou skrze psaný text:

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

***

Nicneděláním do pekla

11. června 2017 v 9:44 | Naoki-Keiko |  Ze života
V nynější dekádě mého necelého dvacetiletého života (k dovršení dvacetiletého života zbývá ještě dvacet dní, jak příhodné)(platné k datu 6.6. kdy jsem začala článek psát) zvané pomaturitní se v programu dne objevují bílá místa v mém diáři. Možná, kdybych byla před maturitou pohotovější, mohla jsem si zajistit nějaký poznávací zájezd a odjet už začátkem června, zhruba týden po maturitě ze které jsem se vysekala.


Ale já tak pohotová být nedokázala, vlastně jsem krom maturity a přijímaček na VŠ nemyslela na nic jiného. No a když se všechno nakonec povedlo, zůstalo prázdno.


Vždycky jsem však měla plno nápadů a vizí, kterými jsem svůj náhle prázdný život dokázala zaplnit. Ale protože kvůli nenadálým zvratům z opačných stran došlo ke změnám, všechno se mi plně zaplní až na začátku července.

I tak červen plním maličkostmi. Tou největší je, že začínám jízdami s autoškolou (zítra už to bude čtvrtá), setkávám se (snažím se setkávat) s lidmi na které jsem neměla čas a kteří se mnou chtějí tu maturitu oslavit (já je chci jenom vidět, na maturitě mi nesejde), chodím po úřadech kvůli ověřeným kopiím a dalších administrativních záležitostech abych mohla být zapsána oficiálně ke studiu či dělám přípravy na poznávací zájezd, který mě čeká v červenci, domlouvám si brigádu... Mezi nejtintěrnější maličkosti zase patří čtení, přepisování povídek do počítače, blogování, hraní The Sims 2 a chození do knihovny či na procházky.


I tak ve svém programu nacházím úplně bílá místa, která se občas překrývají s titěrnými maličkostmi. Třeba dneska si říkám, že si celé dopoledne číst "prostě nestačí", včera zase, že podívat se odpoledne na film "nestačí" (a to jsem ráno a dopoledne ještě stihla jízdy v autoškole a úřady, někdy je to se mnou vážně k nevydržení). Mám pocit, že těmi bílými místy zabíjím svůj život, že si zbytečně ukracuju čas, který mi byl dán.

Pokud si rozumná holčina jako já, může dovolit bezduché a nereální, ba přímo dětinské snění - jako snad každý jiný - má k tomu příležitost právě ve své "pomaturitní dekádě" kdy si všichni řeknou, že je ještě "unavená".

Někdy bych si pro tyto prázdné dny přála žít v nějaké velké světové metropoli, kde bych vyšla ze dveří a měla bych všechno na dlani- divadla, kina, zábavní parky, muzea, výstavy, koncerty, obchody všeho druhu od megalomanských nákupních center po trhy s ovocem, zeleninou apod. A pokud by se mi nechtělo zakusit nic z toho, mohla bych si jít udělat procházku do parku či proležet ten prázdný den na pláži a slunit se užívat si slané vody, která je zdravá (pokud v ní neplavou odpadky), jestli by ta metropole ležela u moře.


Vím, že to zní trochu naivně, ale především jde o to, že na takovém místě bych nemusela všechno pořád jenom plánovat. Že kdybych měla volný, prázdný den, řekla bych si: "Tak a teď půjdu tam a tam a budu tam až do oběda, pak se uvidí,"
Nemůžu si úplně stěžovat na lokalitu, kde žiju. Pro mnohé mé spoluobčany je Brno "metropole s miliónem možností". A já to do něj mám, co by kamenem dohodil (tedy trošku silnější hod, ale budiž), ale stejně. Kdykoliv chci cokoliv "spontánně" podniknout, musím si to pečlivě naplánovat- jízdenky, příjezdy, odjezdy autobusů, neznalost otevírací doby mi může přijít hodně draho…

Samozřejmě i po metropolích a městech se musí něčím cestovat a to něco stojí peníze. Spíše jde ale o volný čas, který mi byl dán. Žiju od města kousek. Asi patnáct minut cesty autobusem- spíše dvacet, ale dost závidím svým brněnským kamarádkám, které si s tímhle lámat hlavu nemusí, když někam chtějí naskočí na tramvaj (jinak šalinu)/ trolejbus/ městský autobus či si tam dojdou pěšky.

Abych neuhýbala od tématu, myslím, že by to byla dobrá zkušenost. Na druhou stranu, když člověk musí svůj život víc organizovat ohledně cestování, jen tak jej něco nezaskočí.


Pomaturitní volno je fajn. Přestože se dostávám do stavů, kdy vůbec nic nedělám. I takové nicnedělání je chvílemi dobré, ale musí to být jen krátké chvilky. Jinak je to pro mě k nesnesení.

Co vím od známých nebo z blogů, lidé tráví dobu mezi složením maturity a dalším vzděláváním různě. Cestovně, pracovně, v porodních bolestech… jak takové časové rozmezí trávíte vy? Nebo jak jste je strávili/ či chcete strávit?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jsi schopen (schopná) vyhodit knihu?

Ano
Ne

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 11. června 2017 v 16:20 | Reagovat

Pomaturitní volno trávím hlavně 3 důležitými činnostmi - učením na přijímačky, chozením na zaučení na brigádu a nicneděláním (což je ten zbytek, na který jsem v průběhu roku neměla čas). Já nejsem člověk, co musí mít každý den naplánované aktivity, jsem ráda, že si můžu spát do kolika chci, podívat se na seriál, na který jsem neměla čas, číst knížky a tak. I když by taky nebylo špatně mít v blízkosti větší město... Jediný větší město poblíž je pro mne Liberec - co by kamenem dohodil a zbytek dojel autem. Ale na druhou stranu, kdybych umělá líp německy, mohla bych jezdit na akce do Německa, což mám doopravdy co by kamenem dohodil :D

2 Adel Kitty Adel Kitty | Web | 12. června 2017 v 8:38 | Reagovat

Moje maturita je už léta za mnou (přesněji 5 let), ale taky si pamatuju ten podivný pocit po té maturitě. Člověk se najednou přestane učit jak šílený a má najednou takový duševní klid,, po tom co to dá. Vím, že jsem si tehdy říkala ,,a co budu dělat teď?", ale já se v životě moc nenudím, takže vím jistě, že jsem určitě četla nějaké knihy, hrála jsem hry, jela jsem k moři a užívala si volna :-)

3 Den Den | E-mail | Web | 12. června 2017 v 12:23 | Reagovat

Týjo, na jednu stranu Ti Tvůj... jak to říct, "nalinkovaný" život závidím, protože takhle toho člověk mnohem víc stihne a prožije, ale na stranu druhou nevím, jak bych to řešila se svýma návalama "inspirace" :-) Potřebuju zkrátka povolenej obojek co se časovýho rozvrhu týče, protože jakmile to přijde, tak toho musím využít :-P Ono by asi bylo nejlepší se tohle taky naučit ovládat a využít spíš ve svůj prospěch (a třeba chodit spát dřív, než lidi obyčejně vstávaj), jen ještě nevím jak, takže... Asi si pak na vysoké pořádně vlepím za to, že jsem přivykla takové pohodě :-D

4 D D | Web | 12. června 2017 v 17:12 | Reagovat

Článek jsem dočetl do konce a mám z něj pocit, jako kdybys nebyla vnitřně šťastná a spokojená sama se sebou. Jsi pilná, umíš si vše zařídit a naplánovat (nebo aspoň se tak popisuješ), ale současně máš pocit, že ti něco chybí. Buď jsou to přátelé anebo vlastní prostor pro seberealizaci. Máš volno, snažíš se ho využít, protože se nějak vnitřně bojíš, že pak už si nikdy neodpočineš a žádnou druhou šanci nedostaneš. Díváš se po lidech a zkoumáš, co dělají nebo dělali v tomhle období života oni. Porovnáváš se a přemýšlíš, jestli bys nebyla šťastnější, kdybys dělala to samé, co oni. (Btw. Ten zahraniční pobyt jsi kvůli mému komentáři u minulého článku nebo někdo v tvém okolí odjel ze země? Docela by mě to zajímalo.)
Co se týče Brna. Osobně jsem v něm byl jednou jedinkrát a přišlo mi jako město duchů. Metropolí bych ho nenazval. A ne, opravdu nejsem Pražák. Hádám, že když děláš autoškolu, tak auto budeš mít pak k dispozici na ježdění, tak co se pak jet někam projet nebo si udělat výlet i takhle normálně. S plánováním, ale někam jinam než do Brna. Někam, kam tě to táhne, a můžeš si dovolit. Najít nějakou alternativu a vypnout na chvíli od všeho. Já osobně mám metropole také rád, ale vždycky jen na chvíli, pak se zase vrátím na vesnici, kde klid a můžu se tu v noci procházet při hvězdách venku. Zkus se na chvíli přestat honit za vším, co bys měla podle ostatních nebo společenských norem dělat a zkus trochu relaxovat. Nevím, jak jsi žila do teď, ale kdybys byla starší, řekl bych, že se snažíš za každou cenu dohnat ztracené mládí.

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 12. června 2017 v 20:50 | Reagovat

[4]:
Tou metropolí jsem nemyslela Brno, asi to moc dobře nevyznělo, ale tou metropolí jsem myslela velká města oproti kterým je Brno vesnice- bylo to takové teoretické tlachání- coby kdyby.

Cestuju ráda, a musela jsem si vždycky nějakou cestu obhájit, protože nemám přátele, kteří by cestovali rádi. Buď to není náplní jejich životů, nemají na to peníze, jsou nemocní nebo mají jiné cestovní plány a jiné finanční možnosti než já. A tak už pár let cestuju prostě bez nikoho- bez přátel, bez rodiny, bez přítele (momentálně nemám). A pořád musím vysvětlovat dokola, že jsem prostě chtěla jet, bez  ohledu na to, že bych na to byla sama. Navíc jsem holka a tak mi moc není přáno, abych cestovala sama. A po maturitě jsem chtěla někam aspoň na chvíli vypadnout.  A možná máš pravdu, třeba se bojím, že nebude už nikdy jiná možnost.

Brno je studentské město, takže po půlnoci se všude zavírá. Jedna pražská kamarádka se jednou strašně divila, když jsme byli na Animefestu, že je všude po půlnoci zavřeno. Ale myslím, že městem duchů až tak není.

Autoškolu si dělám především proto, abych si měla co napsat do životopisu- někdy se přihlíží i k tomu. Pokud ho udělám tak to s ježděním vidím bledě, leda tak kousek do vedlejší obce a to ještě se spolujezdcem, který na mě bude dohlížet. A co se týká auta, o své vlastní nestojím a auto, které bych si mohla jen tak půjčit se u nás nevyskytuje.

Relaxovat jsem nikdy neuměla. Snažila jsem se vypnout už odmalička, kdy mi všichni říkali, že se přetahuju a že mám "vypnout"- nikdy jsem na ten grif nepřišla. Vážně neumím odpočívat.

Myslím, že nejsem schopná říct, za čím se honím. Ale důležitý je pro mě ten samotný způsob mého jednání. Doháním něco, co jsem neztratila. Asi trochu smutné. Děkuju za vyčerpávající komentář.

6 Calime Calime | E-mail | Web | 12. června 2017 v 23:13 | Reagovat

I když se ti to nezdá, tak vážně jsi unavená. Ty prázdné bílé místa jsou prostě únavoví. Já po matuře nebyla schopná ničeho. A vlastně teď po každé zkoušce. Je to nehorázné vypětí sil, které si ani neuvědomuješ. Takže se to čase srovná. Ani největší metropole by to nezachránila.
Doporučuji experimentovat se zájmy. Zkoušet nějaké jiné, než obvyklé. :-)

7 Barbora Barbora | Web | 14. června 2017 v 16:24 | Reagovat

Taky mám teď po maturitě, už jsem i zvládla přijímačky na VŠ a veškerou administrativu. Pořád si říkám, že bych teď chtěla odpočívat, užít si, že teď chvíli nic nemusím, ale když odpočívám, připadá mi to jako mrhání časem...A tak se to ve mně takhle bije :-)

8 DRAK DRAK | Web | 14. června 2017 v 18:53 | Reagovat

:-) byla to krásná doba.....dnes bych ji ale procestoval. stopem po západní Evropě ;-)

9 D D | Web | 14. června 2017 v 19:23 | Reagovat

[5]: Pak mi ta autoškola v tvém případě přijde naprosto zbytečná a jako vyhozené peníze, ale samozřejmě je to tvoje volba. V životopisu k tomu možná přihlédnou, ale také se tě zeptají zda jsi aktivní řidič a máš vlastní auto, pokud ne, je to jako kdybys tam řidičák napsaný neměla, to ti mohu osobně potvrdit.

10 D D | Web | 14. června 2017 v 19:27 | Reagovat

[5]: Jinak k tomu cestování, moc nerozumím proč se musíš před ostatními tak obhajovat. Já bych je osobně za takové rýpání poslal do háje, je to moje věc, kam si jedu a zde sám nebo s partou. A pokud chceš jet do velkoměsta, kde budeš i normálně bydlet a nechceš jezdit stopem a fotit gheta, pak bych se o bezpečnost tolik nebál. To by člověk nemohl vylézt ani z baráku s takovým strachem.

11 Mari Choi Mari Choi | Web | 14. června 2017 v 23:57 | Reagovat

Jelikož jsem měla dvě nedostatečné, tak jsem maturovala v září. Do září jsem se většinu času učila. Na VŠ jsem nešla atak jsem po maturitě nastoupila do práce (spolužačka si našla práci a dala mi vědět, že tam ještě pořád nabírají a tak jsem měla práci cca do měsíce po maturitě, ani to ne.)-

12 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 18. června 2017 v 12:12 | Reagovat

Ja som to mala po mature úplne rovnako a nevedela som čo podnknúť s toľkým voľným časom.Ale zase niekedy je dobré aj vypnúť a nerobiť nič. Odreagovať a zresetovať po tých náročných obdobiach v škole :) Tie horšie ešte len prídu :D Ale nie, toto skúškové síce sa pretiahlo na viac, ako som plánovala ale tiež si nájdem čas na "nič". :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama