Proč číst a nečíst knihy Johna Greena

3. října 2017 v 11:29 | Naoki-Keiko |  KNIHA
John Green vnesl do literatury pro mládež jakousi revoluci. Uvedl do světa knih hipsterství jak se patří. Jeho hrdiny jsou podivíni a hrdinkami tajemné, nedosažitelné dívky dotýkající se světa magického realismu (skoro jako Haruki Murakami). Příběhy odehrávající se tady a teď. Většinou.


Knihy Johna Greena nemám v oblibě. Možná tím, že nejsem začínající čtenář. John Green totiž pomáhá svým čtenářům pochopit i něco jiného než pubertální kecy alá "mě tak nikdo nemá rád". Vyjádřila bych to tak, že Green se pokouší jednoduchým stylem psaní ve stylu mluvy puberťáka, který má ve všem zmatek, vysvětlit existencialismus či podobnou hrůzu. A když se nad tím zamyslíte- to opravdu nejde.



Hledání Aljašky
Pomíjivost života. Je to tady a najednou není. Ten okamžik.

Příliš mnoho Kateřin
Myšlenka, že je sice fajn v akademickém prostředí být geniálním dítětem, které si všechno pamatuje. Jasně, všichni vás budou obdivovat a oslavovat. Ale jak se vyrovnáte s tím, že se sice vždy všechno naučíte nazpaměť a všechno pochopíte, ale nikdy nic sami nového nevymyslíte? A vy víte, že na to máte, jako jeden z mála, ale prostě vám to není souzeno.

Hvězdy nám nepřály
Život dvou lidí, který je předurčen k zániku anebo alespoň k doživotním bolestem a neschopnosti.

Papírová města
Ztratilo se děvče, které nesnášelo svůj život takový jaký byl. Tam uvnitř. A tak se jednou sbalilo a vypadlo. Aby bylo svobodné. Ale nechalo za sebou vodítka.

A víc jsem toho nečetla… takže jsem toho četla docela dost.

Takže proč jej číst a nečíst:

Pokud se hrabete v kdejaké psychedelické či intelektuální hrůze alá Salinger, Fitzgerald, nějaká ta francouzská avantgarda, klasiky 20. a 19. století, novověká a renesanční literatura… tak se Greenovi tak akorát vysmějete, co to tam sakra mele.
Jestliže nemáte v oblibě hipstery, taky na to zapomeňte, že byste jej měli rádi.
Green může někomu přijít tak trochu klišoidní- snaží se psát hodně originálně a divně až je to hodně divné a nějakému tomu klišé neunikne.
Vytváří zvláštní kombinace a zvláštní situace a zvláštně je řeší až je to tak zvláštní, že člověk se zdravým rozumem přestane vnímat smysl příběhu.

Greena můžete číst i pod vlivem čehokoliv. Pořád to bude divné ať už budete střízliví nebo ne.
Když konečně odložíte Padesát odstínu šedi, bude to pro vás lepší změna. Protože všechno je lepší než Fifty shades…
Greena čtou všichni a tak budete in a budete si aspoň moct s někým povídat o "knihách" a vypadat "inteligentně".

Nevím jaký je Green vlogger, budu věřit, že dobrý. Ale jako spisovatel jej hodnotím slaběji. Samozřejmě to co píše, je stále vysoko na příčce kvality mezi YA. Ale v poměru s velikány literatury má Green dle mého zatím smůlu a musí se když tak snažit dál. A jaký je člověk, to netuším vůbec, ale budu věřit, že je sympatický (a trochu zdravě divný) hipster.

Tak a teď si můžete hodit pomyslný kamínek na můj blogísek.

A váš názor na pana Greena? A jeho knihy?


P.S: Rozhodně jsem nikdy nechtěla nikoho pomlouvat nebo tak. Ale každý čtenář má právo vyjádřit svůj názor (a můj je doufám slušně vyjádřen) a já myslím, že Green je přeceňovaný.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Klár - 16 let Klár - 16 let | Web | 3. října 2017 v 12:38 | Reagovat

Jeho knihy mám ráda. Už jen z toho důvodu jak píše. Má dost osobitý styl, který mě baví. Některé pasáže jsou až moc zdlouhavělé, ale vždy jsem se k jeho knížkám ráda vracela.

Nečetla jsem všechny, pouze dvě. I za to jsem vcelku ráda, protože moc na knihy nemám čas.

Jeho papírová města se mi líbili tím, jak Margo si dělala co chce, jak přemýšlela nad věcma, jak si "svobodu" užívala.. jak žila. Tohle se mi šíleně líbilo až jsem skoro nevnímala děj. Vidím v tom trošku sebe nebo spíše - co bych si přála.

Na hvězddy nám nepřály jsem zase viděla kouzlo rakoviny. Naděje, radost z maličkostí a zároveň i její druhou stránku - depresi. Viděla jsem lásku z jiného pohledu, byla odlišná ale krásná.

Ostatní knihy jsem nečetla, tudíž nemohu říct názor, ale tohle je můj názor vůči těmto knihám:-).

2 Alxemi Alxemi | Web | 3. října 2017 v 16:14 | Reagovat

Od Greena jsem četl jednu jedinou knihu a to "Hvězdy nám nepřály". Kniha se mi nelíbila a autorův styl psaní mi nesl vůbec. Rakovinu sice nemám, ale život ztěžujícíc zdravotní problémy ano, a proto mi asi postavy přišly tolik nevěrohodné. Hlavní hrdinku jsem vnímal jako typickou nevyzrálou puberťačku, která se na sebe snaží za každou cenu upoutat pozornost, a tu nemoc jsem jí prostě nevěřil. Neříkám, že ji měl autor kvůli nemoci vykreslit jako naprostou psychickou trosku, která se nemůže ani usmát, ale každá nemoc se na člověku podepíše a ta na té holce to nebylo vůbec poznat. Nebyl z ní cítit strach z budoucnosti, umírání, lítost, že nemá víc času. Byla to ploše napsaná tuctová holka, které jsem už od začátku upřímně přál, aby umřela a byl od ní klid. Kdybych ji měl vzít a postavit vedle skutečné náctileté holky vyjde mi z toho dnešní stereotyp mládeže – nic mě nezajímá, všechno je mi zatěžko, hele to se mi líbí ale budu dělat že ne abych byl zajímavý, přišel jsem takže na mě koukejte čumět protože já tu teď stojím a já jsem něco, no a to ještě nevíte že mám tuhle nemoc a stalo se mi tohle a jsem vlastně románový hrdina.
Abych to shrnul jako čtivo pro náctileté a nezkušené čtenáře je to asi super, věřím že se v tom najdou a budou spokojeni, ale kdo má už pubertu za sebou a četl lepší věci se tomuhle bude jen smát nebo se chytat za hlavu.

3 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 3. října 2017 v 16:40 | Reagovat

Četla jsem Hvězdy (v rámci Dne nepřečtených knih, takže jsem to slupla za den a moc o tom nepřemýšlela) a ty se mi líbila. Napodruhé v audio podobě už tolik a ne film byl hrozný. Pak jsem taky četla Papírová města a ta mě tak štvala, že jsem to jen s velkým vynaložením sil dočetla a ohodnotila na Goodreads. Green pro mě není, ale je fajn, že aspoň někoho ke čtení přivede. Já radši toho Fitzgeralda. :-)

4 Adelle Adelle | Web | 3. října 2017 v 17:58 | Reagovat

Přeceňovaný, jo, to nejspíš jo - kamarádka o něm prohlásila, že lidi se dělí na ty, kteří ho milují, a na ty, kteří ho nesnáší, nic mezi tím :D Já se s Greenem prvně setkala ve čtrnácti a to na mě dojem udělal, a to tedy velký. Když se na to dívám zpětně, asi bych to hodnotila jinak, ale stejně jsem toho názoru, že jsou jeho knihy dobré. (Ačkoli mají všechny stejný motiv a hledat rozdíly mezi charaktery by bylo takřka nemožné.) Osobně mám asi nejradši Hledání Aljašky :)

5 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 3. října 2017 v 17:58 | Reagovat

Všehovšudy jsem od něj četla akorát Will Grayson, Will Grayson, a to ještě ani nepsal sám. Hvězdy nám nepřály jsem akorát viděla jako filmovou verzi a i tak jsem z toho měla přesně takový pocit, jaký jsem očekávala - za každou cenu se to snaží hrát na city a být totálně kulervoucí. A to fakt nemusím.
Nevím, no. Na mě jsou všechny ty citáty z jeho knížek, které na mě jednu dobu padaly snad i z lednice, fakt moc zprofanované.

6 Péťa - Čtení pod lavicí Péťa - Čtení pod lavicí | Web | 5. října 2017 v 1:39 | Reagovat

Osobně mě láká jen kniha Příliš mnoho Kateřin. Sama se v akademickém prostředí pohybuji a těch pochybností, které si člověk nese v sobě je asi miliarda. Každý student to zná, bojí se, že bude jen jeden z mnoha a jakmile skončí jeho dráha studenta, zapadne do nejbližšího Mcdonalda a víc po něm neštěkne ani pes.

7 Péťa - Čtení pod lavicí Péťa - Čtení pod lavicí | Web | 5. října 2017 v 1:40 | Reagovat

Osobně mě láká jen kniha Příliš mnoho Kateřin. Sama se v akademickém prostředí pohybuji a těch pochybností, které si člověk nese v sobě je asi miliarda. Každý student to zná, bojí se, že bude jen jeden z mnoha a jakmile skončí jeho dráha studenta, zapadne do nejbližšího Mcdonalda a víc po něm neštěkne ani pes.

8 beepinka beepinka | Web | 5. října 2017 v 15:09 | Reagovat

O tomhle spisovateli jsem nemohla neslyšet,jelikož je všude! Jeho knížky frčí mezi mladými ..a staly se zase jakýmsi trendem třeba jako Bábovky. Já jsem od něj nečetla žádnou knížku (lol to tě asi nepřekvapuje :D),ale Hvěždy nám nepřály jsem viděla film a ten se mi docela líbil. ^^ :-)

9 Keiji Keiji | Web | 6. října 2017 v 17:41 | Reagovat

Souhlasím se vším, s každou větou, od začátku do konce! Jo!
Teda, takový přehled, jako ty, o něm nemám. (Docela zajímavé, že jsi přečetla tolik jeho knih, i když jsi u toho "trpěla" - psáno s nadsázkou. :D)
Dočetla jsem před pár dny Willy Graysony a měla jsem z toho dost smíšené pocity, ale snad ani jeden kladný. Něco málo o tom jsem napsala ve svém článku (viz. odkaz - web), ale všechno z té knihy, co jsem měla po dočtení v hlavě, byl guláš. Tys to dokázala racionálně popsat a já nemůžu než řict na všechno - YES!

10 smartly smartly | Web | 18. října 2017 v 19:58 | Reagovat

Čítal (teda skôr počúval) som od neho iba Aljašku a Graysona. Dobré knihy, určite zmysluplnejšie než chodiť bez sluchátok v ušiach a premýšľať o nezmysloch. Ale zas v pamäti mi neutkveli, takže nič revolučné som sa z tých kníh asi nedozvedel. Dávam 6/10, ale viac kníh si už od neho neprečítam, lebo sú všetky na jedno kopyto. A čo sa týka Hviezd, videl som film a mňa zase irituje to klišeovité poukazovanie na klišé. Príde mi to ako keď každý kričí "Nie som ovca." V každom filme sú klišé, akurát ste si to nevšimli. Meee! :D

11 vivienne vivienne | Web | 23. října 2017 v 16:52 | Reagovat

Asi stojím nějak mimo svět knižních novinek, poslední dobou se spíše hrabu v knihách vydaných v dřívějších dobách, a tak mi autor vůbec nic neříká. Slyšela jsem jen jméno a četla výčet knih a tím to pro mne končí. A pochybuji, že se k němu někdy dostanu

12 Reita-chan Reita-chan | Web | 26. října 2017 v 18:00 | Reagovat

Ja som raz dostala dobrú recenziu na Greena a to na papierové mestá no ale poviem že súhlasím zo všetkým čo si napísala XD. Ako jeho dielá sa mi vôbec nepáčia a  nechápem tu tzv revolúciu ktorú akože urobil a to hlavne mňa vôbec neovplyvnil :/

13 Blackie✰ Blackie✰ | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 20:57 | Reagovat

Já osobně jsem si nikdy nemyslela, že mě autor jako je on nějak zaujme. Ale jen tak jednou jsem nevěděla co tak jsem si koupila Hvězdy nám nepřály, po dočtení moje srdce puklo. Totálně se rozpadlo. Nikdy jsem u knihy nebrečela, ale u téhle to bylo poprvé.
Pak jsem si koupila i Papírová města. Jak moc silná kniha to byla. Ani jsem si to neuvědomila.
Dále jsem si koupila i Hledání Aljašky, ale tu jsem ještě nedočetla a se záložkou mi leží na polici zatímco od té doby jsem už přečetla nespočet knih. Ale rozhodně se k ní vrátím, až budu připravená!

14 Ája Ája | 9. února 2018 v 7:02 | Reagovat

Jednou v životě vlezu do mainstreamu (brrr).
Nevím, čím to je, ale přestože mám většinou při slově ,Young adult' osypky, nebo alespoň slabý záchvat smíchu, Greena jsem si celkem oblíbila.
Píše celkem citlivě o věcech, které nemusí být vždy hezké, což je těžké a moc často se to nevidí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama