Pohádka o tom, jak si všichni dávají všechno na plochu

28. prosince 2017 v 18:43 | Naoki-Keiko |  Pohádky Informační společnosti 2.0.
Když nainstaluju hru, dám jejího zástupce na plochu
Když nainstaluju kdejaký šílený program, dám jej na plochu.
Když mám složku s videjky, které chci v nejbližší době vidět, dám ji na plochu.
Když napíšu motivační dopis, dám jej na plochu.
Prezentaci do školy, kam s ní? Na plochu.


A tak znělo heslo Informační společnosti 2.0., která se rozhodla masochisticky ovládnout počítači, které měli původně sloužit ony jí. Ale o tom by byla zase jiná pohádka ve které by zazněla posvátná listina Vannevara Bushe "Jak si lze myslet" (v originále "As we may think").


V tomto západním království Informační společnosti 2.0. žila byla malinká a nepodstatná princezna jménem Naoki. Její královstvíčko se skládalo z hipstersky laděného pokojíčku s nádechem otaku komunity a okenního parapetu s hromadou kaktusů o které se neuměla starat. Naoki vlastnila červený přenosný počítač se starou dobrou Windows 7. Protože Windows 7 je vylepšená Windows XP a ne nepovedená Windows Vista, udavačka Windows 10 nebo nedej bože Windows 8 bez lišty(!!!).*

*A o 8.1. se bavit nebudeme, stejně tak o Windows 9, která je vlastně o Windows 10 v rozpuku, jenom nevyšla na trh.

Naoki byla jako každý z Google generace tak nějak závislá na počítačích a internetu. Trávila čas na sociálních sítích, psaní blogu, hraní her ale i studiem nebo dokonce samostudiem. Protože na internetu je spousta užitečných informací. A učila se (na rozdíl od svých mnohých vrstevníků) jak s takovými informacemi zacházet, jak je zpracovávat a jak je vyhledávat a třídit důležité informace od nedůležitých. Protože informace je vlastně všechno kolem nás.

A tak jednoho krásného dne přišla na to, že informace něco váží (přestože informace by neměla vážit nic)- lépe řečeno, mají nějakou velikost a kapacitu. A co to znamená v reálu? Když princezna Naoki všechno, co stáhne z internetu, vytvoří v Microsoft Word/Powerpoint/ Excel/ whatever a hodí to na plochu počítače zatíží počítač. A proč? Protože počítač věci které má na ploše považuje za přední, které se musí neustále kontrolovat a přepočítávat. Jednoduše řečeno, cokoliv co Naoki hodí na plochu svého počítače, tím počítač zatíží.

Princezna Naoki měla také ráda svoji tapetu. Jakoukoliv. Vybírala si vždy všelijaké roztomilosti poblité duhou, které vyhrabala na Tumblr nebo Pinterestu. Ale v poslední době jí učaroval malinký kiwi s neschopností tvořit pigment, kterého prostě musela na ploše mít.


A jak by se takový malinký, roztomilý kiwi vyjímal na něčem, co by bylo pokryto složkami a zástupci všeho možného a nemožného? A tak, když Naoki složila zkoušku dospělosti a stala se z ní královna Naoki (ne, že by to znamenalo nějaké větší změny) šla si uklidit svůj počítač (vnitřně). A co nevidí, její kiwi je zahrabán v hromadách složek a zástupců, kdejakých s*aček (=nikdo neříkal, že tohle je pohádka pro děti, nestěžujte si). A tak započala záchranná akce. Naoki povolala svou knihovnu s generálními disky jménem C a D. Disk C je její pravá ruka, má menší paměť, ale je snadno dostupný a Naoki, vše co potřebuje vkládá do něj. Zatímco disk C jí všechno nabízí na podnose, disk D je takový labyrint, kde královna Naoki musí hledat. Ale protože má "Déčko" větší kapacitu vejde se do něj spousta velkých věcí a protože i zde Naoki udržuje jakýsi systém a pořádek, snadno se v něm vyzná.

A tak nastala bitva, kdy byli zástupci i složky zbaveni postavení na ploše a zahnáni do dvou disků. Byla to urputná bitva a zároveň mravenčí práce, ale trpělivost se nakonec královně vyplatila. Její sladký albínský kiwi může zase dýchat.
Když je občas královna Naoki na audienci u nějaké své královny-kamarádky nebo imperátora-úředníka, zaměstnavatele atd. a nakoukne mu na plochu, nestačí se divit. Je zas*aná všelijakým svinstvem složkovitého a zástupcovitého typu. Takový vlastník si většinou stěžuje, že se mu kouše počítač a neví proč. Naoki má vždy ve své pýše chuť říct, že si nemá takový člověk pořizovat ani počítač, když neví, jak s ním dělat. Počítač je trochu jako mazlíček, nebudete se o něj dobře starat- brzy vám chcípne.


KONEC

P.S: Pohádka obsahuje něco málo nevhodných slov, ale pohádka to je, protože má na konci morální ponaučení
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 German Music German Music | Web | 31. prosince 2017 v 18:36 | Reagovat

Taky si myslím že pohádka může obsahovat sprostá slova. :) Přeji ti, aby byl nový rok 2018 plný úspěchů, zdraví, lásky, pohody a štěstí. :)
(`*•.¸(`*•.¸ ¸.•*´)¸.•*´)
«..Krásný nový rok 2018!..»
(,.•*´(¸.•*´ `*•.¸)`*•.,)

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 2. ledna 2018 v 19:32 | Reagovat

Gratulace k uklizení plochy. Já rostu z bordelu na ploše. Na té mé jsou dvě stále ikony - koš a složka s dokumenty k mým fandomům, a případně něco aktuálního, na čem je třeba pracovat. Jinak nesmí být na ploše nic! :D

3 stuprum stuprum | Web | 4. ledna 2018 v 1:20 | Reagovat

Jak tam, Naiký? Přežila jsi ve zdraví Silvestra? Snad tě petardy nerušily ve spaní atd.

Přeji hezký rok 18.

4 Little Little | Web | 17. ledna 2018 v 17:39 | Reagovat

...já se hrozím toho dne, až se rozhodnu si v počítači uklidit :-D  :-D budou to zřejmě hodiny práce :-!

5 Baryn Baryn | Web | 21. ledna 2018 v 14:19 | Reagovat

Nějak jsem úplně zapomněla, jak píšeš... a že píšeš takhle poutavě, vtipně a zajímavě, odlehčeně, ale věcně, to mi vyrazilo vlastn dech. Děkuji za sepsání této krásné pohádky, neboť se v ní nacházím a neboť jsem se opravud královsky pobavila. :D A jsem ráda, že to mělo svůj "hepyend" a albínský kiwi může zase dýchat. :D Mimochodem, je to jenom "kivi". "Kiwi" je to ovoce. :D

6 Atheira Atheira | Web | 25. ledna 2018 v 15:25 | Reagovat

Měla jsem na ploše dva zástupce. Tento počítač a koš. V počítači téměř nic, protože to bylo přestěhováno na exterák. A chcípnul stejně, sráč nevděčnej. Došla jsem k závěru, že to bylo určitě hlady!
Dobře, nechcípnul úplně, ale na hospitalizaci, ze který se mi ještě nevrátil, to bylo. :D

7 Zoe (Akuma) Zoe (Akuma) | Web | 31. ledna 2018 v 0:17 | Reagovat

Super napsaný článek a opravdu pravdivý :D
Něco na ploše muže byt, ale jen chvíli jako jogurt v lednici, než mu dojde trvanlivost, pak jen zbytečně zabírá místo. -_-
Bohužel tohle mnoho lidí nechápe :D líbi se mi jakým stylem a humorem si pojala problematiku dnešní doby! :)

8 Ája Ája | 9. února 2018 v 7:11 | Reagovat

Když se něco dostalo na plochu u mého notebooku, už to nešlo smazat ani přesunout :D. Ach, ta nostalgie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama