Na cestě za bakalářem: Rok jedna

28. července 2018 v 13:51 | Naoki-Keiko |  STUDENT
Už nejsem úplným nováčkem na vysoké škole (i když si tak budu připadat ještě hodně dlouho). A jaké to bylo? První rok?
Musíme začít ještě dobou předmaturitní….

KVĚTEN 2017
Svaťák (volný týden před ústními maturitními zkouškami ve kterém se maturant připravuje) byl v plném proudu a já se ve svých šatech se zebřími vzory dostavila do velké auly jedné fakulty se kterou nemám nic společného, abych si napsala přijímací test. Doporučeny byly náramkové hodinky sebou- na rozdíl od písemných maturitních zkoušek, kde hodinky být nesměly- kdyby se nám náhodou chtělo podvádět. Seděla jsem úplně nahoře v prosklené místnosti a za mnou seděla dozorčí. Bylo to trochu nepříjemné, jsem člověk, který se často vrtí a vypadá to všelijak. Naštěstí k žádným nedorozuměním nedošlo a test jsem napsala. Chvílemi jsem měla pocit, že tipuju a matematické věci jsem úplně vynechala. Viděla jsem to nerůžově, spíše tmavorůžově až černě. Domů jsem se vrátila úplně vyhaslá a šla dělat maturitu.


O víkendu po úspěšném složení maturity mi přišlo elektronicky, že jsem přijata na oba obory na které jsem se hlásila. Měla jsem hned jasno který. Byla to snad větší radost než ze složení maturity ze které jsem byla unavená a smutná (i když nebyl důvod ke smutku).


ČERVEN 2017
Radostná zpráva o mém přijetí dorazila i papírovou poštou. Dvě obálky na jméno, přímo do mé ruky. Fajn pocit. Takže jsem se začala připravovat na zápis a co potřebuju, nepotřebuju. V dopise byly přiloženy i listy přímo týkající se mého oboru od kabinetu.

Nutno podotknout, že můj obor je těžký (jak říkají lidi co jej studují a i ti, co znají ty, co jej studují), ale na druhou stranu umí pěkně upravovat dokumenty všeho druhu. Jako kdyby to uteklo z Tumblr nebo Pinterestu.

Čekal mě zápis. V jeden den fotku a pak zápis samotný. Fotografování proběhlo rychle. Do deseti minut jsem byla hotová a šla čekat na zápis. Zápis byl masakrální. Sešlo se nás v jedné velké aule několik stovek, skoro jsem si ani nesedla. A málem na mně nevyšel nějaký formulář, ale byla jsem rychlá, muhahaha! Slečna sedící vedle mě se zapisovala na předmět, který byl mojí druhou volbou, tak jsme trochu pokecaly. Mezitím se půlka lidí zvedla a odešla si obtisknout kopii maturitního vysvědčení, protože na to asi zapomněli (řádná kopie s potvrzením maturitního vysvědčení je důležitá a potřebná). To však nezabránilo tomu, aby se nakonci hodinového sezení (případně stání) neudělala hadovitá fronta, která obmotala celou aulu a čekala jsem asi tak další hodinu než na mě příjde řada. Byla jsem bídná a podařilo se mi nepozorovaně předběhnout asi tak padesát lidí. Ještě u stolečku, kde se vše vyřizovalo mi byl málem dán špatný doklad a skoro zprzněno moje příjmení, ale ozvala jsem se. Vylezla jsem ven skoro mrtvá, ale zapsaná.


PRÁZDNINY 2017
Se nesly v duchu čekání a hrocení a pročítání všemožných vysokoškolských fb skupin pro nováčky. Sranda byla se studentskou kartou ISIC, sranda byla i se zápisem předmětů, kde jsem nějak přehlédla, že si mám zapisovat i povinně volitelné předměty (spíš jsem ani nepostřehla, že existují, takže jsem to dělala na konci prázdnin). Do toho jsem ještě řešila chaotickou brigádu, dovolenou a kamarády. Od přátel jsem si vyslechla spoustu tipů ohledně VŠ a dostala spoustu tipů na zajímavé předměty, které jsem využila. Nevím, kde bych bez těch rad opravdových lidí (žádná anonymní masa FB nebo nedej bože Informační systém VŠ) byla.


ZÁŘÍ 2017
A bylo to tady, půlka měsíce v trapu a nastal první týden školního roku. Šla jsem na dvě přednášky týkající se organizace, které by se mi mohly hodit- jak funguje Informační systém a jak fungují e-learningové moduly na univerzitě. Hodily se. Dost. Hlavně o těch kurzech. Přicházely také první emaily od vyučujících, většinou o tom, že první hodiny se budou konat až příští týden, aby se prváci stačily "zabydlet". Některé emaily mě děsily, protože přicházely i požadavky, úvodní slovo a připadalo mi, že to nezvládnu.

První oficiální hodina. První den strávený na přednáškách. Někteří vyučující nás vítali, uváděli do toho jak to chodí na celém oboru, jiní začali rovnou s probíráním učiva a někteří se nezastavili a zadávali nám závěrečné práce pro ukončení předmětu. V posledním předmětu jsme snad i něco hráli a pobíhali po aule, ale proti gustu žádný dišputát, že. Vrátila jsem se domů unavená, ale spokojená.


ŘÍJEN 2017
Týden co týden, den co den, bylo samé univerzitní překvapení- tu nefungoval e-learningový kurz, tu nám vyučující zapomněl říct, že jsme změnili učebnu. Ale ponořila jsem se do svého univerzitního bytí a líbilo se mi to. Mít rozkouskovaný rozvrh na celý týden. Přijít do školy jenom na kousek odpoledne anebo na večer. Moc se mi to zamlouvalo.
Navíc, jsem měla moc pěkný rozvrh- sice jsem neměla moc povinně volitelných předmětů v prvním semestr (viz výše), ale dohonila jsem to některými volitelnými předměty, které ani nepatřily do mého oboru (ale podle osnovy oboru jich pár musíme mít taky). Chodila jsem na tyhle předměty odpočívat a rozšiřovat si obzory a nelituju toho, že jsem si je zapsala. Také jsem tam potkala pár zajímavých lidí.


LISTOPAD 2017
Pustila jsem se pořádně do psaní všemožných závěrečných prací. V budoucnu se to vyplatilo. Navíc jsem tak nějak vylezla ze své kukly samotáře (kukla samotáře byla skvělá- byli jste nezávislý a nikdo vás za to na vysoké nekritizoval!), protože některé práce a projekty se dělaly ve dvojici nebo ve skupině. Měla jsem štěstí na lidi. Snad od školky jsem měla zase štěstí na lidi.

S vypracováváním úkolů, také přišla potřeba používat knihovny. A nezůstala jsem jenom u té své fakultní. Mí spolužáci byli omezení, že využívali jen svou fakultní knihovnu. Zmapovala jsem si univerzitní systém knihoven podle svého- na filozofické mají literaturu kterou potřebuju, na fakultě sociálních studií mají v knihovně perfektní studovny a dost světla, na přírodovědecké mají úžasná místa k odpočinku a ke kecání, na ekonomické-správní fajn místa k odpočinku, hromadu automatů a bufet, ale knihovna v mých očích nestojí za nic, na právnické pro změnu nesmíte ani zakašlat atd. A bylo mi dobře, když jsem v těchto knihovnách trávila svůj volný čas. A byla jsem zase na chvíli anonymní samotářka, které si nikdo nevšimal.


PROSINEC 2017
Ve vzduchu se snášel pach zkouškového, některé předměty začínaly být uzavírány ještě před Vánoci, ale většinou šlo jen o nějaké odevzdání nebo na docházku. Všechny hrubé náčrty prací byly zhotoveny, chtělo to jen drobné úpravy. Ale blížily se Vánoce, tak k čertu se školou… Semestr mi skončil v půlce měsíce. Mí středoškolští kamarádi mi záviděli nevím co. Během svátků jsem se vrhla na některé své práce a také si shromažďovala materiály pro učení.


LEDEN 2018
Haha, začínala jsem se učit až druhého ledna a první zkoušky byly čtvrtého. Zní to sice sebevražedně, ale nelituji, že jsem to v tomto období tak udělala. Moje první písmenková známka z první zkoušky (jakože zkoušky jako zkoušky, ne jen odevzdání nějaké práce přes internet) byla béčko. Sice mi v nadcházejících týdnech měla zčásti kazit můj áčkařský profil, ale byla jsem s ní spokojená. A i dnes jsem s ní spokojená. V ten den jsem dělala dokonce dvě zkoušky. A další den ještě jednu.

A pak šel týden po týdnu, zkouška po zkoušce, známka ke známce. Zelenal se mi seznam mých zapsaných předmětů. Všechno se blížilo k testu, kterému se dalo říkat jedině "vyřazovák"- k ničemu jinému ani nesloužil než snížit počet studentů prvního ročníku. Nebyly k němu materiály a nic, a panika na facebookových skupinách se hmotnila do monstrózních rozměrů.

Asi takhle- ta skupinová panika udělala nejvíc- hromady stresu z něčeho, co jsem měla hotové za deset minut s docela solidní známkou. Těžké to bylo, ale panika dělá hodně. Nedoročuju panické příspěvky a komentáře sledovat.


ÚNOR 2018
Se zkouškami jsem skončila na konci ledna a čekaly mě skoro tři týdny odpočinku. Kdybych věděla, že skončím takhle brzo a budu mít tolik času, tak si naplánuju nějakou dovolenou- ale člověk ve zkouškovém nikdy neví, jestli nebude třeba opakovat nebo se nepřesune termín zkoušky či tak něco. Jezdila jsem aspoň na zasněžené výlety a četla na cestách knížky, když venku chumelilo.

Po třech týdnech zaslouženého odpočinku začal nový semestr. Byl jiný a myslím, že z mého pohledu o něco nudnější a náročnější v některých předmětech


BŘEZEN 2018
O nás na filozofické fakultě se říká, že v průběhu semestru se flákáme a šílíme jenom ve zkouškovém a pak se zase flákáme. Občas přibudou ty řeči o tom, že jsme úplně k ničemu a že by nás měli zrušit a že jen okrádáme tento stát…

Studuji na filozofické fakultě obor, který s tou filozofií nejjemnějších humanitních předmětů nemá vlastně ani nic společného. Ale prostě tam je. A podle těch pokryteckých měřítek "užitečných lidí" by se o nás nedalo říct, že se flákáme (možná jen, že jsme k ničemu a kdo nás vlastně potřebuje, že…). Zkouškové mi probíhalo ještě před zkouškovým. Psávala jsem po celý druhý semestr písemky abych mohla být na konci hodnocena. Projekty najednou byly náročnější sežraly ještě víc času a energie a mých jazykových schopností. Ale dokud vás něco baví, máte šanci.


DUBEN 2018
Jen tak náhodou se ke mně dostalo srovnání počtu studentů mého oboru v září a v lednu. Ze stovky nás není ani sedmdesát a číslo stále klesá. A to v dubnu ještě ani neskončil semestr. Chodili se na nás dívat starší ročníky a učitelé s tím, že takhle rapidně počet nikdy neklesl za tak krátkou dobu. Určitě existují i náročnější obory než je ten můj, ale mám pocit, že tenhle je vážně specifický.

Dostávám se do centra společenského dění. Už skoro od začátku se na mně lidé obraceli a zařazovali si mně do té "šikovnější skupiny", i když si tak nepřipadám. Teď lidé se mnou chtějí být ve dvojících a ve skupinkách- to co se mi na základce a střední pomalu nikdy nestalo. Mám trochu pocit, že ztrácím svou nezávislost. A myslím, že se mi to "kamarádičkování" trochu promítlo i na známkách- ale opravdu jenom trochu. Má to výhody v tom, že si máte s kým povídat a necítíte se sami. Ale u spoustu lidí jste ovlivňování i nechtěně a zatahování do mezilidských problémů o kterých vlk samotář nemá ani páru a může se věnovat jenom sám sobě. A i když zůstanete imunní, víte o těch problémech a už to má na vaše chování nějaký vliv.

Jo, a byla nárazová brigáda, takže jsem na jeden týden vypadla ze školy úplně.



KVĚTEN 2018
Další zkouškové se přiblížilo a musím říct, že tohle předzkouškové období bylo jedním z nejhorších. Také jsem v těchto týdnech pár přednášek vynechala. Buď jsem musela vypracovávat úkoly, nebo už jsem byla tak hotová, že jednou jsem přišla do školy a zjistila že hodina odpadla a další hodina měla být až odpoledne, tak jsem se na to vykašlala a jela domů a pak za kamarádkou ať se celá vysoká postaví na hlavu.

A v půlce května nastalo zkouškové. Začínalo dobře, velmi dobře. A pak se začínalo zvrhávat v něco šíleného, obludného a nikdy nekončícího. Můžu říct, že část druhé poloviny měsíce jsem strávila na testech a na zkouškách, druhou v kavárnách při výměně dojmů se spolužáky a na schůzkách s kamarádkami. Byl ze mě opravdu kavárenský typ v kavárenské říji.


ČERVEN 2018
Ne že bych neuspěla v testech, ve zkouškách, ne že bych musela opakovat něco příští semestr. Ne. Byly to ty zkoušky a testy a kolokvia a zápočty. A byly vyčerpávající. Zejména jedna velká, důležitá zkouška, která se dělala pomalu formou maturity.
"Vytáhněte si prosím téma, paní kolegyně…"
Asi tak. Velký zlý vlk mezi zkouškami, který když neuděláte na poprvé, máte problém. A spoustu lidí díky ní ukončuje studium.

… no tak dobře, dělala jsem jí podle kamarádky tak patnáct minut, vylezla jsem pochválená a s áčkem v systému, ne nejsem šprt, nejsem, nejsem, nejsem….

Zkouškové se protáhlo skoro až do mých narozenin. A to jsem ani po nich neměla ani všechny práce ohodnocená a hluboko do července jsem ještě čekala na známky. Ale narozeniny jsem oslavila v klidu.


ČERVENEC 2018
Dosud neskončil. Přišla mi poslední hodnocení. Registrovala jsem si další předměty na podzimní semestr. Byla jsem na dovolené a mezitím přišly poslední chybějící známky. Zvládla jsem svůj první rok na vysoké. Uvidíme co bude dál.


Poznámky:
Zjišťuju, že viset na informačním systému den co den, se vyplácí.
Zjišťuju, že bez sociálních sítí bych s organizací a pohotovostí daleko nedošla. To mě děsí.
Zjišťuji, že i když si spoustu věcí uděláte sami, nejste ochuzeni. Když jste ve skupinkách, jen když musíte, když se s lidmi bavíte jenom proto, že chcete, ne proto že jsou to vaši spolužáci. Když jste na některé věci sami, zvládnete je mnohdy lépe.

Všechny obrázky moje s použitím nástroje Canva
Obrázek na perexu: Photo by Nathan Dumlao on Unsplash
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 29. července 2018 v 17:15 | Reagovat

Tak držím palce ať zvládneš i ty ostatní roky. O takovém papíru si mohu zdaleka zdát. Ty ho máš už skoro za rohem. Mě by někdo musel zcela přeměnit abych  se dostala tak daleko. Ale od sestry vím, že to někdy není procházka růžovým sadem.
Ale hodně štěstí :)

2 Jeife Jeife | E-mail | Web | 31. července 2018 v 22:21 | Reagovat

Obsáhlý článek, musím říct, že ve spoustě věcí jsem se našla. Tak hodně štěstí a budu ti držet palce stejně tak, jak je držím sobě :)

3 healthy-mind healthy-mind | Web | 5. srpna 2018 v 22:53 | Reagovat

Skvělý článek! Mám moc ráda články psané od srdce, protože se krásně čtou. Ráda se budu vracet a děkuji i za krásný komentář na mém blogu, díky kterému jsem teď zde. Budu ráda, když zase můj blog navštívíš a máš tam ode mě i reakci.
http://healthy-mind.blog.cz/1807/chvili-bez-stresu#komentar154127208

4 niki-chan niki-chan | Web | 10. srpna 2018 v 8:18 | Reagovat

Dobrý článek, určitě zvládneš i ty další roky. Jinak také mě děsí, že pomalu bez fb se jede ani nedozví, co se ve škole děje :-?

5 Weiler Weiler | Web | 10. srpna 2018 v 23:02 | Reagovat

Pocit hrůzy z požadavků poslaných mailem před začátkem předmětu znám, a jímá mě doteď :D A moje první zkouškový dopadlo stejně rychle, ne-li rychleji. Zato do knihovny jsem se nenaučil lízt dosud.
A k těm sociálním sítím - docela mi vyrazila dech naše paní docentka a vedoucí katedry, když mi na otázku, kde ta klíčová informace k našemu studiu byla vlastně vyvěšená, s klidem odpověděla, že na facebookové stránce :D
No, rozhodně přeji hodně štěstí se vstupem do nového roku :)

6 beepinka beepinka | Web | 23. srpna 2018 v 14:08 | Reagovat

Krásně shrnuté a budu držet palce, ať se ti na VŠ daří i nadále! Já bych se nejraději vrátila zpátky do druháku. Do třeťáku se mi ani v nejmenším nechce :(!!!!
Jinak u nás lidi, kteří nejsou na fb v různých univerzitních skupinách, nemají vůbec šanci a jsou totálně ztracení. Mít fb je při studiu VŠ asi fakt základ v dnešní době :D. Děsivé, ale pravdivé :D.

7 smartly smartly | 16. září 2018 v 16:41 | Reagovat

Jj, s japanistom som raz zdieľal izbu, a on sa chudák učil ešte viac ako ja na IT :-P Som sa toho napočúval o tom vašom "systéme" že jeden predmet sa otvára raz za dva roky a tak :D

8 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 5. října 2018 v 21:29 | Reagovat

[7]: Ale já nejsem japanista :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama