Svatyně vzdělávání

15. září 2018 v 15:19 | Naoki-Keiko |  TT
Kuřat školka s vaší školkou ve všem jsou si podobné. Změní děti i kuřátka ze zlobidel na hodné. Skvělý šlágr mých dětských let na který se tak dobře cvičilo, zpívalo a tancovalo a útržky těch šíleností v hlavě zůstávají dodnes, v sobě nesou spousty věcí k zamyšlení. Třeba o paradox jakéhosi zušlechtění lidského tvora zapomocí vzdělání.

Což o to, vzdělání je věc, která je nějak vyžadována a opravdu ve správném podání k nějakému zušlechtění ducha slouží (říkejme tomu třeba obzory). Otázkou zůstává jak je to správné podání správné.

Škola.

Námět na článek mě napadl ve chvíli, kdy jsem si četla nějaký #rádobyvtiptnýtext na téma škola. Znělo to asi takhle:


"Když mám ráno vstát z postele a jít do školy, zvažuji, jestli opravdu potřebuji vzdělání,"

Dalo by se to vyjádřit i takhle:

"Když mám ráno vstát z postele a jít do školy, zvažuji, jestli opravdu mi to ponižování, stres, nervování se, rostoucí paranoia/deprese/cokoliv stojí za to,"

Upřímně, do konce maturitního ročníku od první třídy (možná už od školky) jsem vzdělání neměla spojené se školou. Ano, ono se to tak nějak předpokládá, je to vlastně účel školy- vzdělání. Ale pocitově mi to k sobě nikdy nešlo.



Jestli má být vzdělání něco vyššího, co nás odlišuje od psa pojídajícího vlastní výkaly, tak prostředí ve kterém se tohle děje se spíše podobá těm sra****. Nějak jsem si to neuvědomovala, dokud jsem v nich plavala spolu s ostatními. Asi poprvé v životě, co jsem na vysoké, mám pocit, že vzdělání může mít něco společného s institucí. Zní to dost hloupě, ale i přes všechny svoje mínusy, mám pocit, že je to něco důstojného.

Když tak přemítám co jsem se za těch 13 let ZŠ a SŠ (9+4 bez školky) naučila ve škole, ten seznam není příliš dlouhý:

-umím číst
-umím psát
-nějaký ten kupecký počet taky dám
-základy cizích jazyků
- a asi pár maličkostí by se taky našlo, třeba ty co jsou spojeny s mým oborem ve kterém pokračuji

A víc si nepamatuji. Ostatní se vykouřilo. Veškeré osnovy, které se mi měly se svými daty dostat do hlavy tam možná byly a po udělení známky z testu utekly kamsi do éteru, ne li dřív. Z "vyšší matematiky" (něco víc než jen plus, mínus, děleno a krát) mi v hlavě utkvěly jenom počítání procent, ostatní je v kelu. Z fyziky a chemie si nepamatuju lautr nic a zdravý rozum mi našeptává, že některé věci bych neměla olizovat nebo bych neměla do něčeho strkat ruce. Z přírodovědy, vlastivědy a občanské nauky mi to splývá, protože v některých věcech už jsem byla zběhlá od školky a zbytek jsme dohnali ve volném čase trávené s prarodiči a rodiči. Z dějepisu si pamatuji krásná vyprávění naší dějepisářky na SŠ, která akorát shrnovala to, co jsem znala z knížek, ale jo bylo to obohacující.

Vlastně se divím, že jsem ještě naživu, když nám třináct let vtloukali do hlavy, že se bez toho prostě neobejdeme.
Ale jsou věci, které vám ze školy utknou v hlavě navždy, mně například tyto:

-děti kvůli šikaně odcházeli na jiné školy, protože se jich nebyl nikdo z dospělých schopen zastat
-některé děti měly přednost, protože byly "z lepších rodin" a člověk proti nim nezmohl nic a ony směly všechno
-dělení dětí na hloupé a chytré (máš něco jiného než jedničku? jsi blbec!)
-děti, které měly třeba jenom dyslexii nebo dysgrafii byly strkány rovnou na zvláštní školy a tím si zničily život, protože rodiče je neuměli obhájit a učitele by měli pocit, že je tyto děti zdržují
-učitelé, kteří byli postavení před problémy braly nohy na ramena a svalovala vinu na ty, kteří potřebovali pomoc a nebo se nemohli vůbec bránit
-učitelka kvůli chování žáků potratila (tento případ jsem zažila několikrát, ne potrat, ale takovou učitelku)
-šikana učitelů učiteli
- student spáchal kvůli šikaně ve své třídě sebevraždu
- někteří studenti byli nesmyslně vyzdvihování a oslavování jako ti nejlepší, takže se dá říct, že se zkazili a neviděli si sami na špičku nosu
- učitelé kteří měli učit jazyk a byli v lekci před třídou napřed, možná
-učitelka která neměla ráda kluky a dávala to žákův vyžrat

No, kdybych zapátrala v paměti, bylo by toho ještě víc. Ale asi taky máte svoje, co byste tam byli schopni doplnit nebo některé situace také poznáváte. A mezitím se člověk má vzdělat. Jak jsem řekla, mám papír s maturitou, ale mám pocit, že začínám zase od začátku. Navíc ona školy, díky všem svým faktorům ubíjí některé potenciály.

Sama jsem se divila, třináct let jsem byla průměrná (takže podle oněch šáblých měřítek vlastně blbá) a všichni vyučující mě od mého oboru odrazovali, že na to nemám a že si mám dát něco jednodušší a najednou jsem mezi 10%procenty nejúspěšnějších studentů programu a přišlo i nějaké to prospěchové stýpko.

Zní to jako klišé, ale jako by mi zase narostla křídla, o která jsem přišla ve školce. V každém pírku je nějaký zájem o svět a touha jej poznávat. Roztahuju ta křidélka ještě víc a dělám i věci nad jakýkoliv rámec studia. Je to možná jediný prostor kdy ty křídla budu moct mít.

Jako je to těžké, samozřejmě že je, ale myslím si, že jakmile se nemusím spoléhat na ostatní, mám v tom klid. Netíží mě a nestresují mě ostatní a můžu si to všechno pojmout, jak chci aniž by se nad tím snášel jakýkoliv něčí úšklebek. A to je možná ono.

Takže si upřímně pokládám otázku, k čemu je škola, když se naučíte číst a psát a nějaký svůj vlastní rozhled můžete získat teprve na vysoké? K čemu těch třináct let vlastně bylo? Čím to ze mě udělalo vyšší bytost která se neživý svými exkrementy? Zušlechtilo mě to?

A tady to nechávám volné, protože odpovídat si na to, to bych musela vytáhnout tak láhev vodky. A taky, občas je lepší myšlenku nedokončit. Její potenciál je příliš obsáhlý.

Je to sice šáblá věc, ale spojujete si školu se vzděláním automaticky nebo trochu přibrzdíte a začnete si to skládat dohromady?

P.S: nepatřím mezi anarchistické šílence, kteří tvrdí, že školy by se měly zbourat nebo tak. Jestli jsou k něčemu nebo ne… záleží na podání a na množství.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 supice supice | E-mail | Web | 15. září 2018 v 19:28 | Reagovat

Dost zajímavý článek. Já se ve škole naučila spoustu věcí, které využiju, pak taky díky škole vím spoustu věcí, které mi jsou dobré tak možná při hádání při vysílání Chcete být milionářem nebo AZ-kvízu, a pak jsem se tam naučila taky spoustu věcí, které nevyužiju nikdy. Ale to nemluvím jen o základce a střední, i na výšce jsem to tak měla;) Kdyby to bylo na mě, dám školám  docela jinou formu (učit se víc prakticky než teoreticky, chodit hodně do přírody, naučit se jí vážit, učit se schopnostem, které člověk v životě opravdu využije,...)

2 Hana Hana | E-mail | Web | 16. září 2018 v 7:49 | Reagovat

Velmi dobře napsáno, z pozice ucitelky je mi z toho smutno, protože je to mnohdy pravda, ale za sebe musím dodat, že zapomínání je relativní. Stačí naťuknout a zase si clovek vzpomene.A informace jsou mozku k tomu, co data počítači - i sebevykonnejsi počítač nesvede nic bez vlozenych dat. Učením čehokoliv se na mozku prohlubují ty zahyby a tech 13 let pro tebe marných je zakladnou, ze které se teď odrazis a poletíš .. je samozřejmě možné, že z učení doma bys měla stejnou základnu, možná větší ..

3 Filchie Filchie | 16. září 2018 v 8:11 | Reagovat

No, myslím, že si školu se vzděláním automaticky spojím, ale spíš to bude jen naučená fráze, než že bych to tak skutečně vnímala. I když, těžko říct. Vlastně školu určitě vnímám jako instituci, která mě má vzdělat (a vždycky s pokročením na další stupeň nebo do nové třídy, kdy byla šance získat nové - lepší - učitele, doufala, že se to letos opravdu stane ve víc jak 2 předmětech naráz), ale nikdy jsem to nebrala tak, že ze mě toho vzdělanějšího člověka udělá (mluvím tak od 6. třídy nahoru, to předtím si nepamatuji). Nebo... jak kdy, jak ve které oblasti. Podle toho, jestli jsme jako třída měli štěstí na vyučující, což jsme většinou spíš neměli.

Mimochodem, tvůj blog už čtu hezkých pár let, ač nekomentuji, protože sama blog nemám, takže je mi to trochu blbé... :-D No a za tu dobu jsem tak nějak vypozorovala (myslím, že jednou jsem se v komentáři i ptala a tys mi to potvrdila, ale ruku do ohně za to nedám - často si něco "vymyslím" a potom tomu věřím), že studuji na stejné střední škole jako ty. A nemůžu říct, že bych z té školy byla nějak zvlášť nadšená. :D Totiž, do jisté míry nadšená opravdu jsem, ale ten zbytek, hlavně jazyky, nic moc... Angličtinu mě učí snad ještě přeučená ruštinářka a o němčinářce škoda mluvit, takže se oba jazyky učím doma na vlastní pěst, ale hlavně, že jsme úžasná humanitně-jazyková škola. :D Doufám, že alespoň ruština bude příští rok vedena lépe, ale nedělám si příliš velké iluze. Na druhou stranu musím uznat, že dějepis je skvělý a odborné předměty až na jednu výjimku taky. :)
Ah, omlouvám se za tak dlouhý nic-moc-neříkající výžblept, ale měla jsem potřebu postěžovat si někomu, kdo to taky zažil na vlastní kůži. :D

4 Joina Joina | Web | 16. září 2018 v 8:28 | Reagovat

Ale takhle jsem taky někdy přemýšlela.
Nojo, uplně se vidím když jsem se učila angličtinu, od základní školy do vyjití střední školy jsem měla známku na čtyřku, mě to vůbec nebavilo a baví. Ale říkám si, abych měla nějakou dobře placenou práci, možná budu se muset učit, ale to se mi chce zase méně. Školu jsem začala brát vážně, když jsem začala studovat zahradníka, protože mě to začalo bavit a známky se mi zlepšily a od té doby jsem se začala učit se zábavou.

5 Platan Platan | E-mail | Web | 16. září 2018 v 12:46 | Reagovat

Hm tak podľa toho čo píšeš škola vie minimálne niekoho zoceliť ak sa cez všetky mínusy dostane. A človek sa tam vie naučiť učiť sa :) Ale stav nie je dobrý, tak ako píšeš. :-)

6 smartly smartly | 16. září 2018 v 16:51 | Reagovat

Je to ešte stále také trochu komunistické poňatie školstva, ktoré mohlo byť fajn keď režim potreboval mať vzdelaných sústružníkov, murárov, šičky či strojárov. Pokiaľ však ideš študovať výšku, teda vysoko špecializovanú oblasť, je samozrejmé, že sú ti tieto všeobecné poznatky z praktického hľadiska na nič.

Už dlhšie si vtĺkam do hlavy, že raz si založím živnosť a budem chodiť na školy učiť skutočne dôležité veci: ako správne sedieť a rozvíjať telo, ako sa vyhnúť doj*baniu si zdravia v posilke, ako reagovať na šikanu, základy argumentácie a typické argumentačné fauly, diskusné a rétorické cvičenia, kooperatívne riešenie problémov či divadelná improvizácia.
Problém je, že súčasné podvyživené školy, až na pár elitných súkromných škôl, by o to sotva mali záujem.

7 slunecnyden slunecnyden | Web | 16. září 2018 v 17:31 | Reagovat

Já zas byla šikanovaná kvůli dobrým známkám :-) Ono stačí, když je člověk něčím jiný. Vysoká škola mi také vyhovovala. Člověk není strašen známkami. Myslím, že zatím se nic lepšího než škola nevymyslelo, a hodně záleží na učiteli i spolužácích.

8 Jeife Jeife | E-mail | Web | 17. září 2018 v 10:43 | Reagovat

Zrovna dnes ráno jsem seděla v učebně a čekala na hodinu mikrobiologie. Přednášejícího jsem nikdy neviděla a očekávala jsem nudnou hodinu. A pak si říkám "co blázníš, když se ti tu nebude líbit, zvedni se a běž. Jsi na vysoké. Jsi svobodná, konečně." ...
Hodina byla nakonec super.

Myslím, že pro lepší průběh a výsledky vzdělávání by bylo potřeba změnit dost věcí.
V první řadě výchovu - rodiče mají zodpovědnost za své dítě. Ne jak je tomu dnes "krávo učitelská, jak to, žes ho to nenaučila".
Variabilní věk vstupu do první třídy.
Hodnocení slovní, bez známek. Hodnocení s konečným výsledkem "postupuje do dalšího roku, nepostupuje".
Větší motivace učitelů.
Víc svobody - dítě se může v tichosti najíst, napít, dojít si bez trapného přání na WC.
Dítě si už na základní škole volí předměty, které ho zajímají. Povinné jsou pouze základní nezbytné úrovně předmětů, zbytek volitelný.
Více času stráveného v přírodě.
Menší třídy.
... A vydalo by to na několik článků ... :)

9 Jeife Jeife | E-mail | Web | 17. září 2018 v 10:44 | Reagovat

A pokud jsi neviděla, koukni na film summer Hill <3

10 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 17. září 2018 v 10:48 | Reagovat

Inu, ne nadarmo se říká, že skutečné vzdělání je to, co ti v hlavě zůstane po tom, co všechno ostatní zapomeneš. Jsem ráda, že na vysoké škole něco takového nacházíš :-) I já měla štěstí na univerzitu, která mi otevřela neuvěřitelně mnoho dveří a obzorů; a to je zážitek, který se nedá opravdu ničím nahradit.

11 M. M. | E-mail | Web | 17. září 2018 v 11:49 | Reagovat

Když si vzpomenu, kolikrát jsem se stresovala kvůli některým testům a znalostem, které mi připadaly těžké a teď (rok po maturitě) si naprostou většinu věcí nepamatuji. Studuji na vysoké jiný obor než na střední a taky mám pocit, že až teď se vzdělávám. Třeba němčinu jsem se předtím učila dohromady 7 let a dneska kromě pár základních frází neumím vůbec nic a to jsem bývala nejlepší ve třídě (což se mimochodem spolužákům taky nelíbilo). Škola mě hrozně ubíjela, necítila jsem se tam dobře ani v kolektivu, ani s tím učením. Hodně mě třeba mrzí, že se ve školách neučí i takové ty praktické věci, jak to chodí na úřadech a tak. V 18 jsem najednou byla hozena do světa dospěláků a nevěděla nic.

12 Mánička Mánička | E-mail | Web | 17. září 2018 v 14:18 | Reagovat

Objevil se zajímavý článek)

13 alepa alepa | 17. září 2018 v 16:25 | Reagovat

Podle mých zkušeností mají základní a střední školy za úkol naučit nás kázni, poslušnosti, schopnosti pracovat a také víře v ten "momentálně správný" světový názor (který se mění podle toho, kdo zrovna vyhrál poslední boj o moc.) Vzdělávání je tam jenom "jako" a podle toho to vypadá. Většina dětí je dychtivých po poznávání, ale škola to v nich rychle udusí. Ideální by bylo, kdyby škola hledala u každého žáka jeho silnou stránku a pak mu poskytla podporu v jejím rozvoji. To je vlastně obdoba návrhu od Jeife (8), že by si už na základce mohly děti volit předměty, kterým se budou víc věnovat. Taky souhlasím s komentářem od M. (11), že by nás škola mohla seznamovat s praktickými znalostmi, co kde a jak na úřadech, jaké existují povolání atd. To je bohužel utopie. Ale i při té bídě je pro nás škola užitečná - cvičí nám paměť, poskytuje zkušenost s mezilidskými vztahy a vyvíjením stresu nás vůči němu otužuje. Určitě je to pokrok oproti minulosti, kdy hlavní motivací k učení byly fyzické tresty. Ale kdo se chce opravdu vzdělávat, musí na sobě pracovat ze své vůle a svobodně. Toho je myslím schopen tím víc, čím je starší.

14 padesatka padesatka | E-mail | Web | 17. září 2018 v 18:25 | Reagovat

Užívej si svá krásná křídla... úplně jsi mě dojala, jak jsi to hezky napsala.

Ještě poznámka (až pod okraj): když chceš na svém blogu napsat "sračka", klidně to  napiš, když ne, vyber jiné slovo. Ty hvězdičky jsou takové zbabělé... :-D

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. září 2018 v 9:05 | Reagovat

Se školou si automaticky vzdělání nespojuji, protože cílem některých škol (čest těm školám, kde je to jinak, a je jich naštěstí pořád hodně) není opravdové vzdělání, ale spíš jen doklad o absolvování, nejlépe v podobě nějakého obecně uznávaného papíru, případně úspěšné složení nějakých srovnávacích zkoušek, což - mezi námi - taky není automaticky dokladem vzdělání, ale spíš jen dokladem schopnosti odpovědět tak, jak po mně organizátor zkoušky v danou chvíli požaduje. Ale pes není zakopaný ve školách, ale v těch, co tzv. vzdělání vyžadují, protože na většině míst je každému šumák, jak je člověk opravdu vzdělaný, ale jde jim hlavně o to, jakým papírem se může prokázat. Školy se většinou takovému trendu nějakou dobu setrvačností a často i donkichotským odbojem skvělých učitelů, kterým budu vždycky nadšeně fandit, brání, ale pak se začne postupně přizpůsobovat. Skutečné vzdělání se pak přesouvá více do individuální sféry, což ovšem nemusí být automaticky špatně, protože škola v posledních desetiletích prostě ztratila monopol na vzdělávání a člověk, který se vzdělávat chce, si může najít bezpočet cest.

Podle mne by se školy měly postupně proměnit z "továren na informace" na instituce, které budou učit především metody, jak s těmi informacemi pracovat; kdybych to měl říct v marketingové zkratce: Jak z informací udělat vědomosti a z vědomostí schopnosti :-).

16 MOE MOE | E-mail | Web | 18. září 2018 v 10:47 | Reagovat

Přijde mi, že stav našeho školství a veškeré problematiky, co ty popisuješ, už dávno není takové tabu. Přesto mě zaráží, že se situace více horší, než lepší.

17 Jirka Jirka | E-mail | Web | 18. září 2018 v 16:34 | Reagovat

Já jsem na základní ani střední škole šikanu ze strany spolužáků nezažil, snad s výjimkou jednoho žáka z vyššího ročníku, který si na mě dovoloval, nicméně jsem byl schopen ho fyzicky zvládnout, takž pokaždé dostal nakládačku. Pouze ve 4. třídě jsme měli jednu extrémně hysterickou učitelku, která nás neustále šikanovala a psala poznámky za každou blbost, ale naštěstí ji asi po třech měsících vyhodili a získali jsme naopak nejlepšího učitele, jakého jsem kdy poznal.
Na vysoké škole - a rád bych zdůraznil, že to byla pedagogická fakulta - jsme ovšem při škole absolvovali vojenskou katedru, kde se v některých jedincích po převlečení do maskáčů probudila zastydlá puberta a rázem se z nich stala naprostá hovada (nemluvě o měsíci závěrečného soustředění u vojsk). Nevycházel jsem z údivu,že TOHLE jsou budoucí učitelé.
Coby učitel jsem pak ovšem zažil tvrdou šikanu ze strany ředitelky a některých kolegyň (viz můj druhý blog http://doksitram.blog.cz/).
Pokud jde o obsah výuky, něco se hodilo pro život, něco se zapomnělo. Učení mi problémy nedělalo (až na výjimky, jako byl např. dějepis na gymnáziu, na který jsme měli šílence)  a základní, střední i vysokou školu jsem absolvoval s vyznamenáním. Poté jsem vystudoval při zaměstnání ještě jednu vysokou školu a nakonec se ze mě stal ztroskotanec žijící v bídě s nouzí. Takže si myslím, že v současné době jsou důležitější spíše ostré lokty než vzdělání.

18 DRAK DRAK | Web | 18. září 2018 v 19:31 | Reagovat

hmmm, já si ještě ze základky, z minulého století pamatuji kopici věcí, těžím z toho dodnes. jestli to není tím, zda se člověk rád učí a rád přijímá nové věci, nebo je ten typ - bavte mě, jinak nic nedělám. a ano, jsem ve školství a snažím se, aby to pokud možno bavilo. leč ruku na srdce - děláme v životě jen to, co nás baví? ne, pak tedy to nelze vyžadovat ani po škole. prostě určité věci člověka nebaví, jenže je potřebuje.... bolestí současnosti není jen systém, ale nebetyčná lenost většiny těch, co se mají něco naučit. a když někdo nechce, pak se druhý může rozkrájet, ale neudělá s tím nic. za ta léta pozoruji, jak člověk slevuje, jak stále ubírá, protože jinak by to byla katastrofa. mně se vždy líbí, jak se nadává na školu, ale že je vina také na rodičích a dětech, jako by se nebralo. a můžu i po letech říci - lempl ve škole = lempl v životě. nic není černobílé. a na druhou stranu, já když chodil do školy, tak jsem získával informace i ve svém volném čase, jelikož mě to bavilo a chtěl jsem. ta pohodlnost nás samozřejmě dovede do propasti...

19 Lucka Lucka | Web | 18. září 2018 v 20:58 | Reagovat

Hezký článek, k zamyšlení. :-) Ale popravdě teď na konci nevím co napsat. Co jsem si ze základky, střední nebo VŠ odnesla? Já osobně asi úctu k autoritám, přátelství... Ačkoli to nejsou zrovna ty základní body, které jsou výuce cílem. Ano, umíme číst a psát, ale na to, kdy byla jaká válka a proč ten a ten spisovatel psal v tom a tom stylu, to si dneska nevzpomenu. Ale zase jak psal někdo výše, někdy jsou informace, které mě naťuknou a já si uvědomím, že jsem tu věc už někde slyšela...

20 Janče Janče | Web | 19. září 2018 v 10:02 | Reagovat

Ve škole naučí děti jen základ :-) zbytek život :-x .

21 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. září 2018 v 11:45 | Reagovat

[1]: asi ta forma, ale na to by ti všichni řekli, že nejsou peníze :/

[2]: Možná bych tu základnu měla větší a také bez otřesů a šrámu na duši. Vím, že nějaké ostřejší lokty jsou důležité, ale co je moc, to je příliš a spíš to člověka může pokřivit než utvrdit.

[3]: hele v klidu komentuj i když nemáš blog. S tou školou je to možné- ohledně toho mi můžeš napsat na mail (naoki-keiko@blog.cz) kdybys chtěla. Otevřeně na blogu bych nevypisovala detaily. Jen je škoda, že nemáš jinou stránku (třeba účet na Tumblr nebo na kdekoliv jinde)- ten se do toho okýnka URL dá vrazit taky.

[4]:  jde o to, že skupinu lidí to musí zaujmout aby si k tomu vybudovala vztah i přes všechna příkoří a někteří se prostě zadřou a udělají to protože se to od nich očekává nehledě na jejich pocity.

[5]: Nevím jestli jde tak o zocelení, spíš ztratíš svou otevřenost, nevinnost a optimismus. Jestli tohle je zocelení, tak je to smutné.

22 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. září 2018 v 11:46 | Reagovat

[21]:  pro koment č. 3- naoki-keiko@seznam.cz

Člověk je ze psání url už trochu zblblej :D

23 Alka Alka | 19. září 2018 v 12:07 | Reagovat

Já hych to pojala tak, že i základka a pak SŠ učí vše to, co učí, proto, aby dětičko (zpočátku žák, posléze student) mělo přehled o tom, co existuje - i ve fyzice, matice, jazycích ...čemkoliv. A pak si na základě toho dokázalo vybrat, co dál.
Co ho baví, zajímá, ba k čemu možná má vlohy...

24 Alka Alka | 19. září 2018 v 12:08 | Reagovat

[23]: ...bych ...samozřejmě :-P

25 Hadrářka Hadrářka | Web | 19. září 2018 v 14:31 | Reagovat

Myslim, že největší problém je v tom, že nikdo nikomu neřiká, k čemu mu ty znalosti budou - to se bohužel všichni dozvídáme až dávno v plnosletosti, když řešíme, co si máme o čem myslet, koho volit a jaké jídlo si koupit v obchodě. Pak nám najednou chybí informace o historii, biologii, zeměpisu... a v duchu si říkáme, jaký jste blbci. Alespoň já to tak mám - jak jsem zestárla, oceňuju školu víc a víc a zároveň chápu, proč to děcka naopak vůbec nebaví. Když se něco učíš a nevíš k čemu, to je jasný, že to zapomeneš a ještě rád...

26 BG BG | E-mail | Web | 19. září 2018 v 20:45 | Reagovat

Vzdělávání je mi velmi blízké a nemyslím si, že by šlo o ztrátu času. Pamatuju si, že někdy v 6. třídě ZŠ jsem mámě řekl, že už nechci chodit do školy. Důvodem bylo, že jsem se tam nudil. No a nakonec jsem ve školství zůstal 23 let :-D .

Takže chápu školu jako svatyni vzdělávání a vůbec nelituju toho, že jsem tam byl tak dlouho. Zvlášť poslední tři roky byly ty nejlepší v mém životě. Jako jeden z mála můžu říct, že jsem měl ve svých 28 letech ještě školní prázdniny :-D . Učení mě bavilo a ještě pořád baví, protože některé věci si ze studia oživuju. Je tedy škoda, že někteří tím studiem pohrdají a studují vlastně něco, co je ani nebaví.

Ta otázka, jestli skutečně potřebujeme to, co ve škole slyšíme, je nanejvýš vhodná. Za mě ano. A to i přesto, že praxe je úplně jiná. Při těch teoriích se sice probírá ideální stav věci a nepočítá se moc s lidským faktorem, ale nikde není psáno, že se tomu teoretickému ideálu nemůžeme přiblížit. Pokud se budeme snažit se mu přiblížit, bude svět mnohem snesitelnější. :-)

27 BG BG | E-mail | Web | 19. září 2018 v 20:46 | Reagovat

[25]: To jsem rád, že jsem k tomuto názoru dospěl už ve školních letech. :-)

28 Ája Ája | 22. září 2018 v 7:18 | Reagovat

Jako někdo, kdo teď končí základku nemám až tolik zkušeností a na školu se nedokážu dívat s odstupem. Snad i proto souhlasím.
Nejhorší na tom je, že pro většinu věcí neexistuje praktické využití a jediné, s čím se pak setkáváme je už johnvíjak dlouho je vysvětlení typu ,Budete to potřebovat na přijímačky.´ Netřeba říkat, že to lidi směřující na učňák nebo školu bez přijímacího řízení nijak zvlášť nemotivuje.

29 Pavlína Pavlína | E-mail | Web | 23. září 2018 v 13:07 | Reagovat

Mám to úplně stejně. Podle mě byla (hlavně tedy střední) škola vždycky spíše spojená s tím, že musím vstát a stresovat se dokud zase nebudu moc jít domů, kde alespoň chvilku budu relaxovat než zase spadnu do stresu. Vzdělávání jsem si s tím spojovala opravdu minimálně. Chodila jsem na obchodní akademii a ačkoliv jsem se pár věcí naučila, nikdy mi nepřišlo, že bych se naučila něco, co bych pak reálně byla schopna využít v praxi. Opravdu jsem zvědavá, co mě čeká na vysoké, ale modlím se, abych jí nebyla tak znechucená, jako jsem byla střední školou :) Suprové téma!

30 Filchie Filchie | 30. září 2018 v 11:51 | Reagovat

[21]: K založení účtu na něčem ve stylu Tumblru se dokopávám už fakt dlouho, tak třeba někdy. :D Dobře, potom se ozvu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama