"Od nejranějších let jsem viděl propast mezi myšlenkou a jejím vyjádřením. Bohužel jsem nikdy nebyl schopen uspokojit svou duši: nikdy jsem nedokázal přenést na papír své představy."
Beethoven

REKLAMY, PŘIPOMÍNKY, ODPOVĚDI, VZKAZY - ZDE


PROJEKTY



Bloguji už nehorázně dlouho a za tu dobu jsem napsala plno příspěvků. Vybrala jsem zlomek těch, které považuji za lepší a které mě vystihují. Seznamte se se mnou skrze psaný text:

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

***

Pro Otaku

Anime výzva

16. června 2017 v 21:01 | Naoki-Keiko
...protože challenge je moc anglický slovo...


Už jistou dobu jsem fanouškem japonských kreslených seriálů zvaných anime. Bylo by tedy záhodno udělat nějakou třicetidenní výzvu.


Chtěla bych to však pojmout zajímavěji. Nevypichovat sem oblíbené anime, oblíbenou ženskou/mužskou, hlavní/ vedlejší postavu, oblíbenou písničku apod. Na to se mě můžete zeptat v komentářích nebo na FB či na mailu. Chci psát o detailech a maličkostech, kterých jsem si všimla a které je podle mého třeba vystihnout.

Seznam:

8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.

Důvody proč se dívat, proč si oblíbit a proč milovat filmy H. Miyazakiho

26. února 2017 v 14:39 | Naoki-Keiko
Když se někde mluví o tvorbě Miyazakiho většina lidí vám řekne "podívej se na to, je to plné fantazie". Tento výrok vždy ve mně vyvolal takovou tu Descartovskou metodu skepse, kdy Božstvo (Miyazaki) je dokonalé a problém je jenom ve mně (člověku). Myslím, že mám bohatou fantazii, se kterou jsem si vždycky poradila sama (nic úchylného prosím) a tak mě taková doporučení vždy odrazovala. A taky, fantazie je něco, co vychází z nás a ne z okolního světa. Ráda bych ve svém článku onu "fantazii" rozebrala, co se za ní skrývá, protože Miyazakiho filmy opravdu stojí za to. S tímhle tvrzením se klidně přidám do davu. Ale oblíbit si je a milovat je už musíte jenom vy sami.

Důležité výrazy: Hayao Miyazaki, Studio Ghibli

Z filmu Cesta do fantazie (2001)

Shinrei Tantei Yakumo

12. listopadu 2016 v 22:29 | Naoki-Keiko
Nepůjde tak úplně o (ne)recenzi jako spíš o rozbor příběhu a jeho různých formách zpracování.
Shinrei Tantei Yakumo pochází z pera Manabu Kaminagy a jedná se o sérii mysteriózního příběhu o mladém muži, který skrze své červené oko, dokáže vidět duchy. Na základě knihy vznikly dvě mangy, anime a televizní inscenace.

Příběh:
Nejošemetnější část o které se dá psát. Shinrei Tantei Yakumo má velký záběr a tak začnu částí, kterou mají všechna zpracování společná.
Ozawa Haruka má problém. Tedy spíše její kamarádka Miki má problém. Spolu se svými přáteli se totiž v noci vydala do staré nepoužívané tělocvičny v lese a ono. se. něco. pokazilo. Mičina věrná přítelkyně Haruka dostane tip, že se má pomoci dožadovat ve Společnosti filmových přátel, kterou vede mladík jménem Yakumo Saitou. Mládenec prý disponuje zvláštní mentální silou a je exorcista. Po setkání a prvních neshodách jí Yakumo odhalí, že jediné, co může je vidět duchy a na co se zmůže je hledání příčiny, proč ještě zůstávají na tomto světě. Skeptická Haruka s ním začíná pátrat po příčině, která Miki a její kamarády přivedla do úzkých.


Jedná se o základ každého zpracování. A jaká ta zpracování vlastně jsou?

Pohlcení otaku

28. července 2016 v 13:30 | Naoki-Keiko
Ve čtvrtek před výletem jsem se stavila ve zlatnictví vyzvednout si zmenšený prstýnek, který jsem dostala k narozeninám. Prodavač, který už po mně nějakou dobu pokukuje se mě najednou při vyřizování, zeptal, co to mám na té placce. Je to placka Anime Coven Monarchy, jedné otaku FB skupiny, které jsem členkou. Abych tuto předlouhou historii nemusela prodavači vysvětlovat, vyžvanila jsem cosi, že se to týká komunity, zabývající se mangou a anime. A při výrazu plném nepochopení, který mi věnoval, jsem dodala: "Takové ty japonské komiksy a seriály, víte?" A asi (ne)pochopil.

Inu, proč to píšu- setká se s tím každý fanoušek anime a mangy (úmyslně píšu fanoušek, ne otaku!) a u mě to za ty čtyři roky taky nebylo poprvé. Předtím jsem totiž mnohdy viděla v akci i jiné své soukmenovce, kteří se s tím vypořádali po svém.

Jednou jsem byla na jistém malinkatém otaku srazu ve svém okolí, bylo tam i pár lidí v cosplayích, což přilákalo i dva kolaře z řad široké veřejnosti. V tu dobu jsem si zrovna byla zaneprázdněna a vykládala si se dvěma slečnami, když přišel týpek a zeptal se, co ty cosplaye mají představovat a čeho jsme fanoušci. Někteří mu odpovídali, že jsme otaku, pak mluvili o anime, manze, cosplayích, hrách a vše co k tomu patří. Jenže týpek, pořád nevěděl co. A ti dotyční otaku, kteří se s kolařem vybavovali nedokázali přijmout, že to někdo prostě neví.

Rouhání, anime a Velikonoce

25. března 2016 v 19:02 | Naoki-Keiko
Před pár dny jsem na jedné facebookové, početné, aktivní, otaku skupině vydala příspěvek ve kterém jsem se odkazovala na blížící se Velikonoce a žádala ostatní členy o tipy na nerouhající se anime. Tedy kousky bez antikrista, démonů, pseudo církve apod. a také se sníženou várkou brutality. Háček v mém požadavku byl v tom, že jsem požadovala žánr shounen. A to byl oříšek. V jednotlivých komentářích jsem určovala míru brutality a agrese a s víc jak polovinou lidí jsme se shodli na tom, že takový One piece a nějaké sportovní akčňáky by mohlo být to, co hledám. Od jiných jsem byla označena jako divná a vybírává, ale s tím jsem počítala. Ale v jádru pudla jsem vlastně chtěla zjistit, jak ostatní vnímají různá anime, jak je znají a jak dokážou určit co je brutální a co je hodně brutální a co je za čarou.

Než se zabijeme, tak si zacitujeme

7. února 2016 v 12:29 | Naoki-Keiko
"Spravedlnost je předmětem sporu; moc je snadno rozpoznatelná a nezpochybnitelná. Proto nesmí spravedlnost zvítězit nad mocí."
"Promiň mi to, ale ´Dávno jsem zvěděl, že jako základní hygienické opatření jest třeba být nad pozoru před těmi, jež citují Pascala.´"
"Věděl jsem, že to řekneš. To je Ortega, že? Kdybys ty citoval Pascala, byl bych řekl to samé."

Otázka za tři bludišťáky, je tohle rozhovor za a) dvou vzdělaných mužů na akademické půdě studia sociálních věd; b) dvou vzdělaných mužů, kteří se za pár vteřin rozcupují na kousky?

Líbání v anime zakázáno?

11. prosince 2015 v 20:43 | Naoki-Keiko
Sledujete poslední minuty anime, kde to mezi hlavními protagonisty jiskří jako dráty tramvaje při dešti. Dvě minuty do konce, máte to přesně spočítáno, kdy začne ending nebo titulky a ty dvě postavičky na sebe tak významně hledí jako by samým porozuměním měly splynout v jednu bytost. Reakce mohou být následující:

Kde cesta nindži končí?

25. července 2015 v 13:53
Nadešel ten čas, kdy jsem se rozhodla pohřbít tu odumírající část sebe samé se vší důstojností. Takový pohřeb nestojí (aspoň mně) žádné peníze, ale hromadu odvahy, která je zničehonic ohrožena všechnou tou melancholií kolem. Naznala jsem, že dnes přišel ten den s velkým D, kdy je zapotřebí se svou malou minulostí skoncovat, tak aby na ni zbyla jen krásná vzpomínka s hřejivým pocitem u srdce. Není cesty zpět.

Řetězy spravedlnosti nerezaví...aneb co ve mně zanechalo Psycho-pass

30. září 2014 v 17:14
Anime, které se mi zarylo hluboko pod kůži a v Japonsku bude mít brzy premiéru druhé řady. A já, jakožto opravdová fanynka, bych to chtěla shrnout do určité kostky, proč se mi to tak líbí a čím mě to obohatilo. Tento text bude hodně fanouškovsky laděný a tedy i s plno spoilery. Nebudu se s nezaučenými mazlit, když rozkliknou článek kliknou a začnou jej číst.

Několik (ne)obvyklých důvod proč sledovat anime

9. září 2014 v 19:57
On to píše asi každý milovník anime a mangy a podobných serepetiček a tak to napíšu taky. Jen se chci vyvarovat takových těch "klišé pravd", kterými je každý nováček zahlcen ze všech stran jakmile vleze na internet a podívat se na to z praktičtějšího hlediska, jako člověk z masa a kostí a ne jako něco vyvoleného a nadpřirozeného.
 
 

Reklama